Od hráze Kružberské přehrady se dá dojít k místu, kde se středověká historie skládá jen z několika stop v terénu. Na skalním ostrohu nad Moravicí zůstalo hradní plato, příkop a krátký úsek zdiva. Nedaleko stojí pravidelný kruh z nasucho poskládaných kamenů, jehož původní účel není známý.
Lokalita leží přibližně 400 metrů východně od hráze a asi 1,2 kilometru jihozápadně od středu obce Kružberk. Hrad stával na okraji skalního masivu zvaného Hlavní skála. Nečekejte zachovanou věž ani palácové zdi: návštěva je spíš hledáním nenápadných pozůstatků v lesním terénu.
Hrad bez dochované písemné zmínky
Existenci Kružberku nepotvrzují přímé záznamy o hradu v dochovaných písemných pramenech. Základem poznání jsou terénní relikty, archeologické nálezy a nepřímé souvislosti s dějinami obce a někdejšího panství. Lokalita se do odborné literatury dostala až v letech 2007 až 2008 díky práci Petra Zajíce.
Hrad snad založili páni ze Schonsteina, tedy z Dolních Životic, pravděpodobně na začátku 14. století. Tento rod se v pramenech objevuje také jako Bolač. Později mohl Kružberk připadnout Kosířům a být součástí panství Litultovice.
Nejasné zůstává i to, kdy hrad zanikl. Uvažuje se o období vnitřních nepokojů a husitských válek, případně obecně o 15. století. Starší zápisy názvu obce, Cruczenburg z roku 1377 a Kreuczburg z roku 1429, dokreslují historické souvislosti, přesné datování ale nepřinášejí. Výklad názvu se pojí s německým slovem „burg“, tedy hrad, nikoli s označením kopce.
K čemu sloužil kamenný kruh?
Zhruba 80 metrů od předsunutého opevnění se nachází kruhová stavba z lícovaného kamene kladeného nasucho. Je vysoká přibližně tři metry a její průměr činí asi 9,5 metru. Pravidelný tvar může svádět k představě, že šlo o součást hradu, takové spojení však není doložené.
Jedna z hypotéz počítá se základem vyhlídky nebo rozhledny. Neznámé je ale nejen přesné využití stavby, nýbrž i její stáří. Kružberk tak nabízí spíš otázky než ucelený příběh: minulost tu návštěvník odhaduje z terénu a několika dochovaných stop.
Skály nad údolím Moravice
Hradní ostroh patří k výrazné skalní oblasti nad řekou. Kružberské cvičné skály tvoří převážně břidlice a droby, odkryté zahlubováním údolí. Dělí se na části Žabí kůň, Hlavní masiv, Rozlámaná a Horní stěnky.
Stěna Hlavního masivu měří přibližně 25 metrů, místy přechází ve skalní pilíř vysoký zhruba 50 metrů. Skály jsou známým cvičným terénem pro horolezce a zároveň tvoří kulisu hradních pozůstatků. Některé partie jsou lámavé, proto je třeba držet se dál od skalních hran. Lezení je určené zkušeným návštěvníkům s odpovídajícím vybavením.
Jak dojít ke zřícenině
Přístup se obvykle začíná asi 200 metrů severně od hráze Kružberské přehrady. Z místa vede asfaltová cesta označená červenou turistickou trasou. Po překročení potoka se pokračuje po pravé lesní cestě, která ústí do prostoru hradního příkopu.
Hrad leží v lese a jeho pozůstatky nejsou stavebně zabezpečené. Pevná obuv se hodí kvůli nerovnému povrchu; opatrnost je namístě u příkopu i skalních hran. Vjezd na komunikaci ke skalám a pod hráz není povolen. Jako orientační místo k parkování se uvádí prostor u bývalého hotelu Proletář.
Výlet se dá spojit s pohledem na Kružberskou přehradu. Do provozu byla uvedena v roce 1955 a slouží jako významný zdroj pitné vody pro Ostravsko a Karvinsko, proto není určená ke koupání ani k běžným aktivitám na vodní ploše.