Cesta na Komáří vížku začíná v Bohosudově a už samotná jízda je součástí výletu. Historická lanovka urazí 2348 metrů a bez mezistanice překoná převýšení přibližně 482 metrů. Z výšky 326 metrů stoupá k horní stanici u hřebene Komáří hůrky, která leží zhruba v 806 až 808 metrech nad mořem. Jízda trvá asi patnáct minut.
Technická památka v pravidelném provozu
Lanovka se poprvé rozjela 25. května 1952. Vyrobila ji Transporta Chrudim podle licence švýcarské firmy Von Roll. Dvousedačky se odpojují od lana, což byl na svou dobu pozoruhodný systém využitý také na původní lanovce na Sněžku.
Podle provozovatele jde o nejdelší jednoúsekovou osobní lanovku ve střední Evropě. Zároveň je označována za nejstarší provozovanou osobní visutou lanovou dráhu v Česku. Jde také o poslední, případně jedinou dochovanou provozovanou lanovku typu VR 101 s původní technologií.
Od roku 2013 je lanová dráha kulturní památkou. Ochrana zahrnuje obě stanice, trať, 29 příhradových podpěr i původní technologické vybavení. V roce 2026 prošly stanice modernizací, která měla zlepšit zázemí pro cestující i zaměstnance a zachovat přitom jejich historický vzhled ze 60. let. Počítá se také s rozšířením expozice o historii a fungování lanovky. Po letní odstávce byl provoz obnoven; jízdní režim se může měnit kvůli počasí, revizím nebo stavebním pracím.
Od cínových dolů k výletnímu místu
Komáří vížka označuje nejen hotel s věží, ale také výletní areál na hřebeni Komáří hůrky. Její vrchol, Kněžiště, dosahuje výšky 807,4 metru. Místní krajinu po staletí utvářela těžba cínu a zdejší revír patřil k nejstarším v okolí Krupky.
Na místě stála už roku 1553 kamenná zvonice. Nechal ji postavit krupský bergmistr David Koith a její zvon svolával horníky do práce i oznamoval konec směny. Po dokončení horské silnice v roce 1852 se místo stalo dostupnějším také pro výletníky. Správce polesí Raimund Zechel koupil starou zvonici, přistavěl k ní restauraci a ta se otevřela v roce 1857.
Hotel Komáří vížka patří podle města k nejstarším hostincům v Krušnohoří. Místní historické materiály spojují jeho návštěvu například s Alexandrem von Humboldtem, Johannem Wolfgangem Goethem a Richardem Wagnerem; jde o tradované historické návštěvy.
Kaple v hornické krajině UNESCO
Kousek pod vrcholem stojí barokní kaple svatého Wolfganga s horským hřbitovem. Původně tu bývala gotická kaple ze 14. století, kterou využívali horníci jako modlitebnu. Během třicetileté války ji v roce 1634 zničilo švédské vojsko. Nová stavba vznikala v letech 1692 až 1700 a znovu byla vysvěcena 29. srpna 1700.
V kapli se dochoval původní oltářní kámen, dřevěná socha světce i smírčí kříž. Svatý Wolfgang je spojován mimo jiné s horníky, pastýři, dřevorubci a tesaři. Podle současných městských informací kaple od roku 2025 připomíná podobu, kterou měla na počátku 20. století.
Komáří vížka leží v Hornické kulturní krajině Krupka, která je součástí památky UNESCO Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří. Výlet tak vede krajinou, jejíž podobu výrazně ovlivnila těžba cínu.
Horské výhledy a cesty dál
Z vyhlídkové věže je vidět na Krušné, Lužické i Jizerské hory a České středohoří. Při mimořádně dobré viditelnosti se mohou ukázat také Říp nebo vzdálené vrcholky Krkonoš.
U Komáří vížky se setkávají červené, modré, zelené a žluté turistické trasy. Místo je také stanovištěm velkého okruhu naučné stezky Po stopách horníků a vedou tudy vyznačené úseky Stezky Českem. Nenáročnou možností pokračování je zhruba dvoukilometrová cesta po asfaltu od rozcestí pod vrcholem kolem penzionu sv. Hubert k Sedmihůrské vyhlídce.
Horský hotel nabízí restauraci, občerstvení, ubytování, vyhlídkovou terasu a dobíjení elektrokol. Lanovka v sezoně obvykle jezdí v hodinových intervalech. Na vrchol se dá vyrazit také pěšky, na kole nebo autem.