Dolní stanice lanovky na Komáří vížku leží v Bohosudově, části Krupky, jen asi 150 metrů od železniční zastávky. Cesta vzhůru trvá přibližně patnáct minut: dvoumístné sedačky urazí 2 348 metrů a vyvezou cestující z nadmořské výšky kolem 326 metrů do horní stanice v přibližně 806 metrech.
Lanovka s příběhem od roku 1952
První jízda se uskutečnila 25. května 1952. Jde o osobní visutou jednolanovou dráhu oběžného systému s odpojitelnými dvoumístnými sedačkami. Zařízení vyrobila Transporta Chrudim podle licence švýcarské firmy Von Roll. Jezdí rychlostí 2,5 metru za sekundu a v jednom směru zvládne přepravit až 226 lidí za hodinu.
Spojit Krupku s vrcholem se lidé pokoušeli už dávno před stavbou lanovky. První návrh vznikl v roce 1838, další projekty se objevily na počátku 20. století. Jejich uskutečnění oddálily světové války; realizace se dočkaly až po válce. Od roku 1953 lanovku provozovaly Československé státní dráhy, dnes ji má na starosti městská společnost SPORT KRUPKA.
Dolní i horní stanice spolu s technickým zařízením jsou od roku 2013 kulturní památkou. V roce 2026 prošly obě stanice rekonstrukcí a po několikaměsíční přestávce se lanovka znovu rozjela 27. června. Některé práce na zázemí a terase horní stanice pokračovaly také po obnovení provozu.
Vrchol spojený s těžbou
Komáří hůrka má dlouhou hornickou minulost. Těžba cínu a mědi v jejím okolí je písemně doložena už k roku 1416. Pod vrcholem zůstala rozsáhlá důlní pinka: měří přibližně 140 metrů na délku a 45 metrů na šířku, místy dosahuje hloubky až 75 metrů.
Od 16. století stála na vrcholu hornická zvonice. Její zvon svolával horníky do práce a oznamoval konec směny. V 19. století ji vystřídala výletní restaurace s věží, podle níž se místo proslavilo jako Komáří vížka. Historická věž dnes není běžně přístupná; výhledy lze pozorovat z okolí horského hotelu a jeho vyhlídkové terasy.
Panorama Krušných hor i kaple svatého Wolfganga
Za dobré viditelnosti se odtud ukazuje České středohoří, Krušné hory i vzdálené vrcholky Krkonoš. Podle počasí lze dohlédnout také k Lužickým a Jizerským horám nebo k Řípu. V blízkosti vrcholu stojí kaple svatého Wolfganga, patrona horníků. Původně gotickou stavbu přestavěli v letech 1692 až 1700 v barokním stylu. Dnes se v ní konají mimo jiné výstavy a přeshraniční setkání.
Komáří vížka leží v Hornické krajině Krupka, která je součástí české části světového dědictví UNESCO Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří.
Pokračování pěšky nebo na kole
Od horní stanice lze vyrazit po modré značce přes Fojtovice směrem ke Krupce. Žlutá trasa spojuje vrchol s Dubím, Horní Krupkou a starou hornickou stezkou vedoucí do městské památkové zóny. Přes hřeben procházejí také Stezka Českem a naučná stezka Po stopách horníků.
Cyklistům slouží trasa číslo 23, která s menšími odchylkami kopíruje Krušnohorskou magistrálu. Z Krupky vedou do hor také trasy 3009 a 3087. Lanovkou lze přepravit jízdní kola, nikoli však elektrokola; přeprava není možná ani s přívěsy a nákladem.
U horní stanice je horský hotel s restaurací, občerstvením, prodejem suvenýrů a možností ubytování. Provoz lanovky i jízdné se mění podle sezony, počasí a technického stavu zařízení; při silném větru nebo bouřce může být provoz omezen.