Krupský hrad stojí na skalním ostrohu vysoko nad údolím Krupského potoka. Z jeho areálu se otevírá výhled na historické centrum, okolní krajinu i někdejší hornický revír. Dochované části opevnění doplňuje zahrada, vyhlídková věž a budova, která kdysi sloužila správě dolů.
Výhledy a pozůstatky hradu
Z hradeb je vidět historické jádro Krupky, Husitská ulice i kostely svatého Ducha a Nanebevzetí Panny Marie. Z opravené věže v zahradě se nabízí především pohled na Bohosudov s barokní bazilikou Panny Marie Sedmibolestné; za příznivého počasí lze dohlédnout také směrem k Teplicím.
Ze středověkého hradu se zachovaly dvě brány, části hradeb, bašty, zbytky věží, relikt donjonu a část jižní válcové věže. Původní areál měřil přibližně dvacet metrů na šířku a šedesát na délku, pozdější přestavba ho výrazně rozšířila.
V dolní části hradu stojí také někdejší vrchnostenský horní úřad. Šternberkové ho nechali postavit v letech 1695 až 1697 pro správu dolů. V 19. století se z něj stal výletní hostinec a dnes budova slouží jako penzion a prostor pro společenské akce.
Od pevnosti k výletnímu místu
Hrad vznikl na počátku 14. století, kdy Krupka rostla díky těžbě cínu. První písemná zmínka pochází z roku 1330: král Jan Lucemburský tehdy daroval krupské panství míšeňskému šlechtici Těmovi I. z Koldic. Jeho rod držel Krupku s kratšími přestávkami až do roku 1504.
Za vlády Koldiců se z města stalo důležité hornické centrum. Hrad byl ve druhé polovině 15. století rozšířen a v letech 1471 až 1482 přestavěn v pozdně gotickém stylu. Původně skromnější sídlo tak získalo podobu pevnosti, která odpovídala významu města i zdejšího revíru. Za husitských válek bylo vojensky ohroženo a později dobyto; přesný rok se v pramenech liší. V dalších staletích jeho význam klesal, za třicetileté války utrpělo škody a od roku 1680 se uvádí jako pusté.
Později se opuštěné hradní místo proměnilo ve výletní cíl, mimo jiné díky rozvoji lázeňské turistiky v nedalekých Teplicích. Název Růžový hrádek se podle městských materiálů poprvé objevil roku 1826. Odkazoval na někdejší zahradu se stovkami růží a označuje romantické pojmenování areálu, nikoli samostatnou středověkou stavbu.
Goethova stopa v Krupce
V zahradě stojí památník Johannu Wolfgangu Goethovi. Město uvádí, že básník a přírodovědec navštívil Krupku třikrát. Zajímal se také o mineralogii, a kraj spojený s těžbou rud tak pro něj měl vedle své malebnosti i vědecký význam.
Hradní hostinec v minulosti navštěvovali také Alexander von Humboldt, Richard Wagner, pruský král Fridrich Vilém III. a císař Vilém I. Záznamy o návštěvách pocházejí z historické pamětní knihy, kterou vedla hostinská Emílie Zechelová.
Součást hornické krajiny UNESCO
Krupka patří k nejstarším hornickým městům v Krušných horách. Největší rozmach zdejší těžby cínu nastal ve druhé polovině 15. a na začátku 16. století. Hrad je součástí Hornické krajiny Krupka, která je od roku 2019 zahrnuta do přeshraničního Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří zapsaného na seznamu světového dědictví UNESCO.
Návštěvu hradu lze spojit s prohlídkou historického centra, infocentra Hornické krajiny nebo prohlídkové štoly Starý Martin. Areál je podle turistických informací města volně přístupný po celý rok a bez vstupného. Nejde o památku s pravidelnými prohlídkami interiérů: návštěva vede mezi zbytky opevnění, zahradou a vyhlídkami. Turistické informace poskytuje infocentrum v Husitské ulici; provoz občerstvení a přístup na vyhlídkovou věž je třeba před cestou ověřit.