Kyšperk leží nad Unčínem, částí Krupky, asi 3,5 kilometru od centra Bohosudova. Z někdejšího hradu zůstaly úseky hradeb, zbytky věží i podzemní prostory. Dnes je areál uzavřený, jeho poloha v lesích a pohnutá minulost však vysvětlují, proč patřil k významným místům zdejšího kraje.
Hrad, který hlídal cestu do Saska
Kyšperk vznikl patrně na začátku 14. století za vlády Jana Lucemburského. Prvním písemně doloženým vlastníkem je saský šlechtic Oto z Bergova, uváděný roku 1319. Název hradu souvisí s německým Geiersberg, tedy Supí horou. V pramenech se objevuje také jméno Bischofsberg neboli Biskupská hora, které se ale neujalo.
Hrad stál u obchodní cesty vedoucí do Saska a měl strážní i kontrolní funkci. Podle městského výkladu se tu vybíralo clo. Strategická poloha pomáhá objasnit, proč se Kyšperk později dostal do rukou pražských biskupů a arcibiskupů.
Útočiště Jana z Jenštejna
Do majetku pražského biskupství a následně arcibiskupství přešel hrad v rozmezí let 1327 až 1334. Výrazně jej přestavěl arcibiskup Jan z Jenštejna, který kolem roku 1390 zahájil rozsáhlé stavební úpravy. Hrad tehdy získal či upravil opevnění, strážní věž a kapli. Náklady měly činit přibližně 1 500 kop grošů.
Kyšperk se připomíná také v souvislosti se sporem církve s králem Václavem IV. Jan z Jenštejna se sem uchýlil roku 1393, když se konflikt vyhrotil. V témže širším příběhu vystupuje jeho generální vikář Jan z Pomuku, pozdější svatý Jan Nepomucký, který byl po zatčení umučen.
Po požáru začal hrad pustnout
Během husitských válek Kyšperk vystřídal držitele. Později připadl Vřesovcům a roku 1520 jej získali krupští Glatzové. O šest let později hrad vyhořel a začal chátrat. Místní tradice připisuje požár nešťastnému výstřelu Zikmunda Glatze při pitce, toto vysvětlení však není možné považovat za bezpečně doložené. Roku 1541 se už Kyšperk uvádí jako pustý.
Památkový katalog popisuje tři části areálu: přístupovou a obrannou část ve svahu, hlavní hrad s obytnou věží a palác na severní straně. V terénu jsou patrné pozůstatky hradeb, část čtyřhranné obytné věže i zbytky vstupní věže. Dochovalo se rovněž podzemí se dvěma přízemními místnostmi propojenými krátkou chodbou. Z jedné místnosti sestupují schody do nižšího sklepení. Otvor v zemi mohl být odtokovým kanálem nebo únikovým prostorem, jeho původní podoba ale zůstává nejasná.
Areál je uzavřený, okolím vedou turistické trasy
Kyšperk je nemovitou kulturní památkou a archeologickým nalezištěm. Ochrana se proto týká nejen zdiva, ale také stop v terénu a pozůstatků ukrytých pod povrchem. K březnu 2026 je celý hradní areál až do odvolání uzavřen kvůli havarijnímu stavu a nebezpečí padajícího zdiva, zejména z věže. Město Krupka připravuje statické zajištění a sanaci; do té doby je nutné respektovat zákaz vstupu a značení.
K hradu vedou trasy z Bohosudova i Unčína. Modře značená cesta od železniční stanice Bohosudov měří ke Kyšperku 4,3 kilometru, Hálkova stezka zvaná Doktorka přibližně 1,4 kilometru. Výlet lze spojit s Kotelním jezírkem: od prostoru pod hradem podél Unčínského potoka k němu vede cesta dlouhá asi 1,6 kilometru.
Pověst o zakletých starcích
Podle místní pověsti se na Kyšperku mají jednou za sto let objevit zakletí starci. V obnoveném hradě čekají na vysvobození a jednotlivá podání se rozcházejí i v tom, kolik jich je. Legenda tak doprovází místo, jehož dějiny spojují středověké obchodní cesty, církevní moc i zánik hradu.