V Krumvíři se při Bartolomějských hodech tančí zavádka pod májí, mezi krojovanými účastníky a za doprovodu hudby. Hody se v obci konají od roku 1870 a jejich hlavní obřadní část připomíná, že místní folklor není jen vystoupením pro diváky: podílejí se na něm lidé z obce a jednotlivé rodiny.
Hody rozložené do čtyř dnů
Program pro rok 2026 byl naplánován od 21. do 24. srpna. Tento termín již uplynul, takže popisuje plánovanou podobu slavnosti, nikoli potvrzený průběh nebo případné změny. Čtyřdenní program měl začít v pátek ručním stavěním máje. Po vystoupení cimbálové muziky Lašár měla následovat předhodová zábava na hřišti.
Na sobotu, neděli a pondělí byly naplánovány průvody krojované chasy, odpolední tanec pod májí i večerní programy v kulturním domě. Vystoupit měla Veselá muzika z Ratíškovic, Dechová hudba Zlaťanka a také CM Lašár. Průvody měly vycházet od jednotlivých stárek, a jednotlivé části programu tak měly vazbu na konkrétní lidi a domácnosti.
Obřad s vlastním pořadím
Nejde jen o volnou hodovou zábavu. Zavádka se tančí ve tříčtvrtečním taktu, pomalu až velmi pomalu, a má jasně daný průběh. Do tance se postupně uvádějí stárky, svobodná děvčata a vdané ženy. Tanec tak vedle slavnostního zážitku připomíná také různé skupiny žen v životě obce.
Po zavádění následuje skládka. Dívky při ní tradičně přispívaly do stárkovské pokladnice, z níž se platila například hudba nebo pohoštění chasy. Hody tedy vyžadovaly nejen přípravu slavnosti, ale i společné zajištění jejích nákladů.
V Krumvíři se zavádky účastní tři stárci a tři stárky; další pár tvoří sklepník a sklepnice. Stárci mají ozdobné praporce zvané fedra, sklepník nosí typickou sklepnickou zástěru a stárky slavnostní kroje, věnce a vysoké krajkové límce. K obřadu patří také stanovené pořadí, rekvizity a hudební doprovod.
Tradice napříč Hanáckým Slováckem
Zavádka není jen krumvířskou záležitostí. Hody s tímto tancem se na Hanáckém Slovácku pořádají téměř každoročně v devatenácti obcích, obvykle v době kolem svátku patrona místního kostela. Provedení se v jednotlivých místech může lišit, společným základem je kráčivý tanec v tříčtvrtečním rytmu, postupné zavádění žen, slavnostní kroje a tanec pod májí za doprovodu dechové hudby a mužského sboru.
V prosinci 2023 byla zavádka na Hanáckém Slovácku zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Její význam spočívá také v tom, že se tradice dál předává mezi generacemi a zůstává součástí běžného společenského života obcí.
Kostel, festival a vinařská krajina
Termín Bartolomějských hodů souvisí s místním kostelem svatého Bartoloměje. Základní kámen kostela byl posvěcen v roce 1868 a stavba byla vysvěcena 26. června 1870. Svátek patrona připadá na 24. srpna, proto se hody konají v neděli kolem tohoto data. Jednolodní kostel s barevnými vitrážemi tvoří výraznou dominantu obce; před ním stojí památkově chráněný kříž z roku 1872.
Krumvíř patří k významným místům Hanáckého Slovácka. Vedle zavádky se zde udržuje verbuňk a skočná a od roku 1976 se každoročně koná folklorní festival Kraj beze stínu. Obec hostí také regionální kolo soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku.
V okolí obce jsou vinice i dlouhé řady vinných sklepů s malovanými žudry. K místním tradicím patří také výroba režné užitkové keramiky a škrábaných velikonočních kraslic. Krumvířem vede cyklotrasa číslo 5064 Moravská vinná. Pro hodový ročník 2026 byly jako místa programu uvedeny hřiště, prostor pod májí a kulturní dům; údaje o parkování, vstupném, dopravních omezeních ani případném otevření kostela program neobsahoval.