Čtyři velké mozaiky Maxe Švabinského zdobí areál hotelu Octárna u Komenského náměstí v Kroměříži. Pátou, věnovanou osobnostem spojeným se vznikem Národního divadla, uvidíte v podloubí před Muzeem Kroměřížska na Velkém náměstí. Jejich prohlídku lze spojit do krátké městské procházky.
Lunety, pro které se místo v Praze nenašlo
Švabinský dostal zakázku na mozaikový cyklus v roce 1941. Lunety měly nahradit poškozené fresky Josefa Tulky na severním průčelí Národního divadla. Umělec připravil návrhy, označované jako kartony, a mozaiky vznikly ve spolupráci se sklářským technologem Michailem Ajvazem a mozaikářskou dílnou Ústředí uměleckých řemesel.
Na průčelí se ale nakonec nedostaly. Odborníci usoudili, že Tulkovy fresky lze zachránit a restaurovat. Přežily požár divadla v roce 1881 a v roce 1954 je restauroval František Petr. Švabinského díla tak pro původně plánované místo nebyla potřeba. Umělec za lunety přesto obdržel titul laureáta státní ceny prvního stupně.
Od Libuše po budovatele Národního divadla
Čtyři výjevy se vztahují k českým dějinám. Jedna luneta zachycuje Libuši věštící slávu Prahy, další Karla IV. při založení univerzity a Jana Žižku, který vede tábority do boje. Čtvrtý obraz připomíná Komenského loučení s vlastí.
Pátá mozaika, nazvaná Budovatelé Národního divadla, zobrazuje osobnosti spojené se vznikem divadla: architekta Josefa Zítka, skladatele Bedřicha Smetanu, historika Františka Palackého, malíře Mikoláše Alše a sochaře Josefa Václava Myslbeka i Vojtěcha Hynaise.
Z Podzámecké zahrady do centra města
Mozaiky přešly v roce 1963 do majetku Uměleckohistorického muzea v Kroměříži. Po několika provizorních umístěních je v květnu 1973 odhalili v pěti obloucích Colloredovy kolonády v Podzámecké zahradě. Zůstaly tam přibližně čtvrt století.
V roce 1997 je z kolonády sejmuli kvůli přípravám na zápis kroměřížského zámku a zahrad na seznam UNESCO. K zápisu došlo v prosinci 1998. O rok později umístili čtyři lunety na zeď bývalého františkánského kláštera, v areálu dnešní Octárny. Švabinský tam podle Muzea Kroměřížska bydlel od svých dvanácti let až do odchodu na studia do Prahy v roce 1891.
Klášter založil kardinál Ditrichštejn v roce 1611. Po zrušení v roce 1788 měly jeho budovy různé využití, mimo jiné v nich fungovala výrobna octa, podle níž se dnes areál jmenuje Octárna. Čtyři mozaiky jsou zde k vidění dodnes.
Pátá luneta na Velkém náměstí
Do areálu Octárny se celý cyklus nevešel. Lunetu Budovatelé Národního divadla po sejmutí z kolonády uložili na zámku, kde zůstala dlouho nepřístupná. V roce 2024 ji přemístili do podloubí před Muzeem Kroměřížska na Velkém náměstí. Všech pět mozaik je tak nyní možné spatřit na dvou místech v centru. Návštěvu u muzea lze spojit s Památníkem Maxe Švabinského, který je součástí Muzea Kroměřížska. Přístup do areálu Octárny i režim návštěv muzea se mohou lišit.