Krnovský zámek stojí u Zámeckého náměstí a jeho podobu lze dobře prozkoumat při procházce kolem areálu. Všimněte si okrouhlých bašt, hradební zdi s průjezdem i části arkádové chodby zdobené sgrafity. Zámek dnes nemá pravidelnou návštěvnickou trasu, jeho exteriér ale ukazuje, jak se někdejší obranné sídlo postupně proměňovalo.
Od středověkého hradu k renesančnímu sídlu
Areál vznikal pravděpodobně už v polovině 13. století, v době formování středověkého Krnova. Vedle městského opevnění tu tehdy stál hrad, který později patřil krnovským knížatům z vedlejší větve Přemyslovců. Nová etapa začala roku 1523, kdy Krnovské knížectví získal Jiří Hohenzollern z Ansbachu.
Na místě staršího sídla nechal vybudovat zděný zámek. Jeho hlavní část vznikala v letech 1531 až 1535 a písemná zpráva z roku 1532 už uvádí, že byl obýván. Stavba měla nepravidelný, zhruba pětiúhelný půdorys a dvě okrouhlé bašty. Od města ji původně odděloval příkop, takže reprezentativní sídlo si zachovalo i výraznou obrannou funkci.
Renesanční výzdoba v opevnění
Severní hradební zeď ukrývá průjezd a arkádovou chodbu s figurálními sgrafity. Výzdobu objevili v roce 1888 a později ji restaurovali; poslední restaurování proběhlo v roce 1964. Právě propojení opevnění s renesanční výzdobou patří k nejzajímavějším detailům, které jsou při pohledu na zámek patrné.
Slavnosti vystřídala správa knížectví
Za Jana Jiřího Krnovského na počátku 17. století zažil zámek období největšího rozkvětu. V roce 1610 se tu konaly několikadenní svatební slavnosti s průvody, rytířskými hrami, hostinami a ohňostroji. V únoru 1620 navštívil zámek také Fridrich Falcký.
Po porážce stavovského povstání byl majetek Jana Jiřího Krnovského zkonfiskován a Krnovsko přešlo pod vládu Lichtenštejnů. Zámek pak sloužil především jako sídlo knížecích úřadů a správní centrum regionu.
Požár a přestavby změnily jeho vzhled
Velký požár Krnova 1. dubna 1779 zasáhl také zámek. Obnova začala ještě téhož roku podle plánů lichtenštejnského dvorního architekta Jana Kryštofa Fabicha. Stavební práce vedl krnovský stavitel Heinrich Haucke a úpravy pokračovaly do konce 18. století.
V 19. století byl zasypán příkop a mezi lety 1839 až 1843 zaniklo předsunuté opevnění. Křídlo vysunuté do náměstí přestavěli v roce 1886. Dnešní podoba areálu tak zachycuje několik staletí stavebních změn, nikoli jen jednu stavební etapu.
Zámek v dnešním Krnově
Krnovský zámek je nemovitou kulturní památkou. Tvoří jej několik budov označovaných písmeny A až E a jeho užitná plocha činí přibližně 2 500 metrů čtverečních. V současnosti prostory slouží především komerčním účelům; nacházejí se tu kanceláře, prodejny a další nebytové prostory. Interiéry proto nejsou běžně přístupné jako u zámku s pravidelnou prohlídkovou trasou.
Při poznávání centra lze na procházku kolem Zámeckého náměstí navázat návštěvou městského parku Bedřicha Smetany nebo Říčního okruhu.