Neobvyklé nároží na okraji centra
Krnovské Městské divadlo nepůsobí jako pravidelný obdélný blok. Na nároží Mikulášské ulice a ulice E. F. Buriana je natočené šikmo, má nepravidelný půdorys, trojboké průčelí a vstup zasazený do zkosené části. Celek tak získává dynamiku, která je pro expresionistickou architekturu typická.
Pozornost přitahují ostré trojúhelníkové štíty, geometricky členěné fasády a lizénové rámy. K hlavnímu vstupu stoupá zalamované žulové schodiště a budovu završuje valbová střecha. Její vzhled je výrazný, ale neokázalý. V architektuře se kromě expresionismu objevují také kubistické a klasicizující vlivy.
Projekt navrhl Leo Kammel, rodák z Kamenického Šenova a žák Jana Kotěry. Stavbu v letech 1927 až 1928 provedla krnovská firma Koch, Kindermann & spol. Slavnostní otevření připadlo na 11. listopadu 1928.
Kino, divadlo i velké hlediště
Budova byla od počátku určená pro filmové projekce i divadelní představení. Její původní název Lichtspiel und Stadttheater tuto dvojí funkci přímo připomínal. Podobné spojení umožňovalo, aby jeden městský kulturní dům sloužil různým typům programu.
Hlediště mělo oválný tvar. V parteru bylo dvanáct lóží a dalších jedenáct na balkoně; samostatná lóže připadala starostovi a významným hostům. Jeviště měřilo 13 krát 9 metrů a pod ním se nacházelo orchestřiště pro až 42 hudebníků. Původní plán počítal přibližně se 600 místy, v jedné z pozdějších etap se jejich počet zvýšil až na 1009.
Vnitřek stojí za pozornost také díky výtvarným detailům. Ve vstupních prostorách se dochovaly nebo jsou připomínány plastický kosočtverečný rastr ve vestibulu, nástěnná malba Pierot a mramorová podlahová intarzie od Zdeňka Máčela. Na výzdobě se podíleli ostravští i krnovští výtvarníci.
Proměny budovy a její provoz
Kapacita a zázemí se postupně přizpůsobovaly nárokům divadelního i filmového provozu. Další části budovy přibyly v letech 1930, 1932, 1934 a 1936; patřily k nim například sklady kulis a kanceláře.
Po druhé světové válce se Krnov stal dějištěm amatérských divadelních přehlídek. Divadelní máj Krnova se zde konal od roku 1957 do roku 1996. Budova v různých obdobích nesla názvy Divadlo Julia Fučíka a Národní kino. Označení Městské divadlo Krnov se vrátilo v roce 1990.
Rekonstrukce přerušila povodeň
Památkově chráněné divadlo prošlo v letech 2020 až 2021 první etapou rozsáhlejší rekonstrukce. Práce zahrnovaly nová sedadla, výměnu jeviště a opravu přízemních lóží, jejichž cílem bylo zlepšit podmínky pro diváky i účinkující a usnadnit každodenní provoz.
V září 2024 budovu zasáhla povodeň. Poškodila mimo jiné rozvodnu scénického osvětlení, motory tahů a opon, výměníkovou stanici, šatny a orchestřiště; částečně byla zasažena také část hlediště. Provoz divadla se přerušil a část programu se přesunula do jiných prostor.
Plány Městského informačního a kulturního střediska Krnov počítají s opětovným otevřením na podzim 2026. Exteriér divadla je na adrese Mikulášská 911/21, nedaleko západního okraje historického centra, možné prohlédnout i během uzavření.