Výlet na Cvilín může začít na kamenném schodišti a skončit mezi pozůstatky středověkého hradu. Na jihovýchodním okraji Krnova leží dva zalesněné kopce: Přední Cvilínský s poutním areálem a rozhlednou a Zadní Cvilínský, který ukrývá zříceninu Šelenburku. Kromě památek tak cesta nabídne i klidnější lesní úsek.
Schody vedou k poutnímu kostelu
Na Přední Cvilín se dá vystoupat po kamenných schodech, které vznikly roku 1869. Tvoří je 26 úseků s odpočívadly a dohromady mají 222 stupňů. Přibližně uprostřed trasy stojí novogotická kaple.
Schodiště ústí u kostela Povýšení svatého Kříže a Panny Marie Sedmibolestné. Poutní tradice se tu rozvíjela už od 17. století: kříž na místě měl stát v roce 1635 a minorité zde v letech 1679 až 1684 postavili dřevěnou kapli. Základní kámen dnešního kostela položili 6. července 1722. Stavbu podle návrhu krnovského stavitele Andrease Ganse dokončili v roce 1728.
Kostel, který přežil požár i válečné škody
Výzdobu chrámu vytvářeli mimo jiné malíř František Eckstein a řezbáři Johannes Lehner s Hansem Michaelem Huebnerem. Na hlavním oltáři jsou obrazy Panny Marie Sedmibolestné od Heinricha Teubera.
Za josefinských reforem byl kostel v roce 1786 uzavřen a měl být zbořen. Čtyři krnovští měšťané jej zachránili tím, že ho vykoupili za 406 zlatých. V roce 1865 zasáhl areál požár, při němž shořela střecha, obě věže i zvony. Za druhé světové války stavbu poškodila letecká puma: zasáhla část klenby s freskami i levou věž. Po opravách byl kostel znovu vysvěcen v roce 1947. Národní kulturní památkou se v roce 2018 stal celý poutní areál, nikoli jen kostel.
Vyhlídka z kamenné věže
Nedaleko kostela stojí rozhledna vybudovaná v letech 1902 až 1903. Její stavbu inicioval Moravskoslezský sudetský horský spolek a podpořil ji kníže Jan II. z Lichtenštejna. Při otevření nesla jméno Lichtenštejnova rozhledna.
Válcovou věž zdobí cimbuří. Po poválečných opravách je nižší, protože přišla o horní věžičku; dnes měří přibližně 29 metrů, přičemž uváděná výška se v různých zdrojích mírně liší. Na vyhlídkovou plošinu vede vnitřní schodiště se 144 stupni. Za dobré viditelnosti lze spatřit Krnov, Jeseníky s Pradědem, části Moravskoslezských Beskyd i polskou krajinu. Rozhledna prošla celkovou rekonstrukcí v letech 2020 až 2021 a její provoz je sezonní.
Lesní cestou ke Šelenburku
Od poutního návrší lze pokračovat na Zadní Cvilínský kopec, kde lesní cesta vede ke zřícenině Šelenburku. Hrad je v pramenech označován také jako Cvilín nebo Lobenštejn. Vznikl zřejmě ve 13. století jako součást obranného systému, který měl chránit důležité cesty v okolí Krnova. Roku 1474 ho dobyla vojska uherského krále Matyáše Korvína. Později patřil rodu ze Šelenberka a po třicetileté válce byl definitivně opuštěn.
Z hradu se zachovaly části opevnění a výrazné torzo válcové věže. Podle památkového katalogu měla věž průměr asi 14 metrů, zdivo silné přibližně 5,3 metru a dochovanou výšku kolem 8,5 metru. Šelenburk je volně přístupná zřícenina bez pokladny. Terén je nerovný a zdivo místy nestabilní, proto je třeba počítat s opatrným pohybem, zejména při výletu s dětmi.
Rostliny i jméno sýra
Přírodní hodnotu okolí dokládá floristický průzkum, který zde zaznamenal 601 taxonů vyšších cévnatých rostlin. Patří mezi ně například lilie zlatohlavá a kruštík polabský. Les mezi oběma kopci tak po kostele a vyhlídce přináší další podobu Cvilína.
Jméno zdejší dominanty se objevilo také na polském zrajícím sýru. Nabízela ho farmářka z nedaleké Radynie na trzích a jarmarcích v Česku i Polsku.