Od severního okraje Teletína dojdete k vyhlídce Máj zhruba za kilometr. Na místě vás čeká skalní ostroh ve výšce přibližně 440 metrů nad mořem, asi 215 metrů nad hladinou Štěchovické nádrže. Vltava se pod ním stáčí do oblouku připomínajícího podkovu. Nenajdete tu rozhlednu, upravenou plošinu ani zábradlí, výhled se ale mění s ročním obdobím.
Vltava, kterou dnes zakrývá nádrž
Pod dnešní hladinou se skrývá někdejší divoký úsek řeky mezi Štěchovicemi a Slapy. Po staletí se mu říkalo Svatojánské proudy a skalnatým údolím tu Vltava protékala přes peřeje, nebezpečné pro voraře i další plavce. Jméno se používá od roku 1722, kdy u proudů umístili sochu svatého Jana Nepomuckého, patrona lidí od vody.
Štěchovická přehrada, budovaná v letech 1939 až 1943, peřeje zatopila. Vznikla nádrž dlouhá přibližně 7,4 kilometru. Kaňon si přesto uchoval výrazný reliéf: místy dosahuje hloubky až 280 metrů a jeho strmé svahy se liší podle toho, kam jsou obrácené. Na severních stranách bývá chladněji a vlhčeji, zatímco jižní svahy jsou sušší.
Další skalní vyhlídky v okolí
Máj není jediným místem, odkud se dá dívat na Vltavu a její údolí. Nedaleko se nacházejí vyhlídky Mařenka a Myšák. Po proudu leží Bednář, skalní ostroh mezi řekou a potokem Třeblová. Podle místa, odkud se rozhlédnete, můžete zahlédnout hráz Slapské přehrady, Třebenice i část údolí bývalých Svatojánských proudů.
U Třebsína je Smetanova vyhlídka, kterou obecní územní plán označuje za významný vyhlídkový bod. Její přístupnost se ale může měnit: regionální zpravodaj z června 2024 uváděl, že byla kvůli oplocenému soukromému pozemku nepřístupná. V okolí se střídají pohledy na samotný meandr, širší kaňon, protější svahy i přehradní dílo. Oblast patří do přírodního parku Střední Čechy a na pravém břehu Vltavy leží přírodní rezervace Kobylí dráha.
Krátký přístup, skalnatý terén
Teletín je místní část obce Krňany v okrese Benešov. U severního okraje osady je malé parkoviště, odkud vede k Máji pěší cesta dlouhá přibližně jeden kilometr. Některé popisy ji uvádějí jako neznačenou, jiné ji spojují se žlutou turistickou trasou. Do Teletína jezdí také autobus, například na trase mezi Benešovem a Hradištkem; jízdní řády se mohou měnit.
Parkovacích míst je málo a stání mimo vyhrazené plochy nemusí být povoleno. Rozhodující je dopravní značení v místě, nikoli starší informace na internetu. Samotná vyhlídka je volně přístupná, ale skála nemá zabezpečení běžné u upravených turistických míst. Povrch je nerovný a u okraje se svažuje prudký terén. Opatrnost je namístě za mokra, při náledí, sněhu i silném větru; děti a psi potřebují bezprostřední dohled. V okolí není spolehlivě zajištěné občerstvení, proto se hodí vlastní pití a svačina.
Vorařská stezka a dějiny obcí
Krajinu kolem Teletína připomíná také Plavecká stezka, historická pěší cesta vorařů. Podle územního plánu Krňan vedla přes Hostěradice, Krňany, Teletín, Vysoký Újezd a Nahoruby. Obce v této oblasti zasáhlo za druhé světové války zřízení rozsáhlého vojenského výcvikového prostoru SS. Obyvatelé byli násilně vystěhováváni ve dvou etapách, první začala v roce 1942.
Delší pěší výlet nabízí naučná stezka Svatojánské proudy. Měří přibližně 12 kilometrů a vede údolím kolem osady Ztracená naděje, přes Mravenčí skálu až k oblasti Slapské přehrady. V sezoně lze okolí poznat také z výletní lodi. Historický parník na trase z Prahy ke Slapům proplouvá zdymadly ve Vraném nad Vltavou a ve Štěchovicích; z hladiny nádrže jsou vidět místa někdejších Svatojánských proudů, která dnes leží pod vodou.