Podkovovitá skupina rulových skal, úzké průchody a puklinové dutiny: Zkamenělý zámek vypadá jako hrad vytesaný do krajiny. Nejvyšší blok připomíná věž, další mohou evokovat hradby nebo brány. Žádná kamenná stavba tu ale nestála. Vnitřní prostor mezi skalami měří zhruba 40 × 16 metrů a okolí ukrývá pozůstatky pravěkého opevnění i zaniklého hrádku.
Výlet přes Čtyři palice a Milovské Perničky
Ke skalám se dá vyrazit z Křižánek po modré turistické značce. Jedna z oblíbených variant vede přes Čtyři palice a Milovské Perničky ke Zkamenělému zámku, potom pokračuje ke Knížecí studánce, Karlštejnu a do Svratky. Trasa měří přibližně 9,5 kilometru.
Začátek cesty vede převážně po asfaltu, závěrečný výstup ke skalám pokračuje lesním terénem mezi kořeny a balvany. Běžný kočárek se na tuto část nehodí. Přírodní památka leží v katastru České Cikánky, která správně spadá pod město Svratka.
Skalní útvar formovaný mrazem
Zkamenělý zámek se nachází na okrajovém hřbetu Borovského lesa v nadmořské výšce přibližně 762 až 765 metrů. Jeho podobu vytvořilo mrazové zvětrávání hrubozrnných dvojslídných ortorul: voda pronikala do puklin, v zimě zamrzala a rozpínala je. Hornina se tak postupně rozpadala na mohutné bloky.
Lokalita je přírodní památkou s rozlohou zhruba 3,06 hektaru a patří k výrazným pseudokrasovým útvarům Žďárských vrchů. V okolních lesích rostou smrky, buky, javory kleny, jeřáby i břízy. Na skalách a sutích bylo zaznamenáno 24 druhů acidofilních mechů. Z ptáků tu lze při klidné návštěvě spatřit datla černého, puštíka, kalouse ušatého nebo ořešníka kropenatého.
Opevnění, které předcházelo dřevěnému hrádku
Archeologické nálezy dokládají, že skalní prostor sloužil jako výšinné sídliště. Areál o rozměrech přibližně 55 × 85 metrů zahrnuje vrcholový skalní srub, dva okolní příkopy, krátký kamenný val na jižní straně a další mělký příkop na severu.
Nejstarší stopy osídlení sahají do mladší doby kamenné. Další objevy se pojí například s kulturou s lineární keramikou a se slezskoplatěnickou kulturou pozdní doby bronzové a halštatské. Opevněné hradiště bývá nejčastěji řazeno do halštatského období, případně také do raného středověku.
Starší opevnění mohlo být znovu využito ve 13. nebo 14. století, kdy zde mohl vzniknout dřevěný hrádek. Kamenné zdivo se po něm nedochovalo, proto je přesnější mluvit o pravděpodobném dřevěném sídle než o kamenném hradu. Mezi nálezy jsou keramické střepy, zvířecí kosti, železné šipky, ostruhy, kamenný mlat i hliněná ozdobná hlava býčka.
Věž, Skříň i zkamenělá svatba
Skály mají několik vlastních jmen: patří k nim Zámecká věž, Hlava, Skříň, Spárová věž, Hradiště, Rasovna a Pivovar. Používají se také názvy Starý Karlštejn a Bílá skalka. Označení Starý Karlštejn je považováno za nepřesné a souvisí s blízkostí loveckého zámku Karlštejn.
Lidová pověst vypráví o svatbě, která na místě zkameněla i s koňmi. Podle dalšího příběhu přišel kupec po setkání s čertem o majetek a později objevil ukrytý poklad. Jde o folklorní vyprávění, nikoli o historicky doložené události.
V chráněném území není vhodné odnášet kameny ani přírodní či archeologické nálezy nebo poškozovat skály. Stěny využívají také horolezci, jejich činnost však může být v části roku omezena kvůli hnízdícím ptákům; pravidla stanovuje Správa CHKO Žďárské vrchy.