Lisovská skála leží v nadmořské výšce přibližně 802 metrů a patří ke Křižánkám v Kraji Vysočina. Není tu turistický areál ani místo s běžnou adresou; nejlépe se k ní vypravit jako součást pěšího výletu po hlavním hřebeni Žďárských vrchů.
Skalní útvar tvořený rulou ze svrateckého krystalinika je zastávkou na červeně značené trase mezi Malinskou skálou a Devíti skalami. Výlet lze začít například u Milovského rybníka a pokračovat přes Dráteničky a Malinskou skálu k Lisovské skále a dále k Devíti skalám.
Rula rozdělená puklinami
Podoba Lisovské skály je výsledkem dlouhodobého působení mrazu. Voda proniká do puklin v hornině, při zmrznutí zvětšuje objem a postupně ji narušuje. K tomu se přidává tání a gravitace, které pomáhají rozrušené bloky posouvat a rozpadat. Skalní stupeň vzniklý tímto způsobem se označuje jako mrazový srub.
Na místě jsou patrné dva navazující skalní hřebeny, dlouhé přibližně 44 a 35 metrů. Jejich stěny dosahují výšky až 12 metrů. Pod nimi leží balvanové moře o přibližných rozměrech 80 krát 50 metrů. Výrazná odlučnost ruly podél puklin vytváří soustavu skalních lavic, mohutných balvanů i suti.
Výlet pokračuje přes další skalní útvary
Lisovská skála patří k méně známým zastávkám v oblasti, která je proslulá také Devíti skalami, Malinskou skálou, Bílou skálou a Čtyřmi Palicemi. Díky poloze na hřebenové trase ji lze spojit s návštěvou dalších míst během jednoho pěšího výletu.
V okolí skal je povrch nerovný a kameny mohou klouzat po dešti i při námraze. Pohyb po balvanech nemusí vyhovovat každému. Protože jde o chráněné území, návštěvníci by se měli držet značených cest a nevstupovat zbytečně do okolních porostů a suti.
Součástí chráněného území je i lesní okolí
Přírodní památka zahrnuje vedle skalních stěn také balvanité sutě a lesní porosty ve vyšších polohách. Lisovská skála leží v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a zdejší lesy jsou domovem řady živočichů. Žijí tu například datel černý, strakapoud velký, kalous ušatý, ořešník kropenatý a sýkora parukářka. Z menších savců se v oblasti vyskytují mimo jiné rejsek obecný a plšík lískový.
Ochrana přírody a pravidla pro lezení
Pro Lisovskou skálu se připravuje plán péče na období 2026 až 2035. Dokument má stanovit, jak chránit přírodní hodnoty území a současně pracovat s návštěvností. Důležitá je péče o skalní útvary, sutě i okolní biotopy.
Skála je evidována také jako lezecký sektor. Lezení je povoleno od 1. července do 31. prosince a řídí se dalšími podmínkami ochrany přírody. Pravidla pro lezení stanovuje Český horolezecký svaz ve spolupráci s ochranou přírody.