Devět skal dosahuje výšky 836,3 metru a je nejvyšším bodem Žďárských vrchů i druhým nejvyšším místem Českomoravské vrchoviny. Leží v katastru Moravských Křižánek, v chráněné krajinné oblasti, zhruba tři kilometry jihozápadně od Křižánek. Cílem není jen vrchol v turistické mapě: čeká tu rozsáhlý skalní komplex a vyhlídka mezi stromy.
Komplex skalních věží
Jméno Devět skal označuje soustavu tří delších hřebenů, nikoli jediný osamělý balvan. Tvoří ji devět hlavních skalních věží a tři menší. Mezi pojmenované útvary patří Hlavní blok, Záludná věž, Žďárská věž, Královský zámek, Dvojitá věž nebo Pyramida.
Za dnešní podobu skal odpovídalo mrazové zvětrávání v chladných obdobích pleistocénu. Ruly a migmatity svrateckého krystalinika rozrušoval mráz, pukliny postupně rozdělily horninu na bloky a hřebeny. Pod nimi vznikly suťové haldy a balvanové proudy. Místo tak patří také k cenným ukázkám zdejšího geomorfologického vývoje.
Výhled ze skalního bloku
Ke skalnímu bloku s upravenou vyhlídkou vede značená odbočka. Závěrečný úsek pokračuje přes kameny a skály a při dešti, sněhu nebo námraze může klouzat. Vyhlídka má zábradlí, okolní les však rozhled omezuje. Nejvýraznější pohled se otevírá na sever, směrem ke Svratce a okolním hřbetům.
Za mimořádně dobré viditelnosti lze podle turistických materiálů spatřit také Krkonoše nebo Králický Sněžník, takový dohled ale není při každé návštěvě zaručený. Krajinný dojem vytváří především kontrast šedých skalních bloků, lesních cest a mírně zvlněného okolí.
Z Křižánek na vrchol, nebo dál po skalách
Častým výchozím místem jsou Křižánky, odkud vede na Devět skal modrá turistická značka. Obec leží po obou stranách řeky Svratky, která ji rozděluje na českou a moravskou část. Zachovala si roubená stavení i větší zemědělské usedlosti a je vesnickou památkovou zónou.
Pro delší putování lze zvolit přibližně dvacetikilometrovou trasu Skály Žďárských vrchů. Vede kolem Milovských perniček, Čtyř palic, Drátenické, Malinské a Lisovské skály a přes Bílou skálu se vrací zpět. Kratší přístup k Devíti skalám nabízí také parkoviště u silnice mezi Kadovem a Herálcem nebo parkoviště pod Lisovskou skálou. Jejich stav i případná omezení se mohou měnit.
Chráněná přírodní památka
Devět skal jsou přírodní památkou od roku 1976. Chráněné území má rozlohu 3,33 hektaru a zahrnuje zejména vrcholové rulové skály, jejich tvary a okolní porosty. V krajině Žďárských vrchů se odolné horniny podílejí také na vzniku mrazových srubů, širokých údolí a balvanových polí.
Pro období 2026 až 2035 byl schválen nový plán péče o přírodní památku. Při pohybu v lokalitě je důležité držet se značených cest, nepoškozovat vegetaci a nevstupovat do míst, kde by návštěvnost mohla narušit chráněné prostředí.
Horolezecká oblast i místní historie
Skály využívají také horolezci. Lezení se řídí aktuálními podmínkami Českého horolezeckého svazu a pravidly ochrany přírody; omezení se mohou měnit například v době hnízdění ptáků. Přístup na vyhlídku je třeba odlišovat od horolezeckých cest a zůstávat na určených trasách.
V okolí se nachází také Vysoká studna a lovecký srub pod vrcholem. Regionální prameny spojují srub s obdobím německé okupace a působením partyzánských skupin na konci druhé světové války, jednotlivé podrobnosti tohoto příběhu se však liší.