Vypadnout.cz
ven · za zážitkem · někam
Křivoklát

Křivoklát: hrad panovníků, vězňů a příběhů ukrytý v lesích

Křivoklát nabízí během jediného výletu gotické sály, hradní vězení, mohutné opevnění i okolní krajinu Křivoklátska. Královské sídlo, které několikrát poničil požár, dnes připomíná různé etapy českých dějin od Přemyslovců až po novodobou obnovu.

Publikováno
14. září 2026, 04:03
Kde
Hrad, Křivoklát

Na ostrohu obtékaném ze tří stran Rakovnickým potokem stojí jeden z nejvýznamnějších českých královských hradů. Křivoklát tvoří horní a dolní hrad, palácová křídla, kaple, parkány, bašty i rozsáhlé opevnění v čele s Velkou válcovou věží. Prohlídka tak neukazuje pouze reprezentační sály, ale také místa spojená s obranou, vězněním a každodenním provozem středověkého sídla.

Královské sídlo uprostřed lovecké krajiny

Kořeny Křivoklátu sahají k přemyslovské lovecké doméně. Výrazný stavební rozvoj přišel za Václava I. a Přemysla Otakara II., kdy se z původního loveckého hradu postupně stalo významné panovnické sídlo. Králové sem přijížděli za lovem a odpočinkem, ale také kvůli politickým jednáním.

Hrad poznal i Karel IV., který na něm pobýval ještě jako Václav, a spojován je rovněž s Václavem IV. Konaly se tu lovy a turnaje, přijímali významní hosté a jednotliví panovníci měnili podobu areálu podle svých potřeb. Křivoklát tak postupně získával podobu pevnosti i reprezentativního sídla.

Velkou stopu v jeho dnešním vzhledu zanechala pozdně gotická přestavba zahájená po roce 1471 za Vladislava II. Jagellonského. Právě tehdy se starší středověké sídlo výrazně proměnilo a vznikly části, které dodnes určují charakter hradu.

Poškozený požáry, využívaný jako vězení

Křivoklát několikrát zasáhl požár, výrazně například v letech 1422, 1643 a 1826. Po období úpadku se některé části areálu začaly využívat jako vězení. Odlehlý hrad v lesnaté krajině tak získal i pověst místa, odkud nebylo snadné uprchnout.

Mezi zdejší vězně patřili biskup Jednoty bratrské Jan Augusta a alchymista Edward Kelley. Vězení, hladomorna a další nehostinné prostory dnes vytvářejí výrazný kontrast k rytířským sálům, kapli a místnostem určeným panovníkům.

Záchranu cenných částí přinesla rozsáhlá rekonstrukce, kterou na konci 19. století zahájili Fürstenberkové. V roce 1929 přešel Křivoklát do vlastnictví československého státu. Díky další péči se v areálu dochovaly stopy různých historických období vedle sebe.

Vyberte si z několika prohlídkových tras

Okruh Gotické paláce trvá přibližně hodinu a zavede návštěvníky do nejstaršího jádra hradu i na druhé nádvoří. Součástí jsou Stříbrnice, vězení, hladomorna, gotická kaple, Rytířský sál, Velký rytířský sál a konírna. Trasa tak kombinuje slavnostní prostory s místy, která ukazují obrannou a praktickou stránku hradu. Oficiální web u ní aktuálně uvádí vstupné 260 korun pro dospělého.

Delší varianta Hradní paláce zabere zhruba 80 minut. Kromě gotického jádra zahrnuje Královský sál, knihovnu, obrazárnu a hradní muzeum. Dospělý za tento okruh podle aktuálně uváděných údajů zaplatí 300 korun. Prohlídka se více zaměřuje na reprezentaci sídla i na každodenní život jeho obyvatel.

Nejrozsáhlejší trasu představuje Celým hradem. Během přibližně 100 minut propojí gotické i hradní paláce, hradby a Velkou válcovou věž. Kapacita je podle oficiálních údajů nejvýše 30 osob a vstupné pro dospělého aktuálně činí 360 korun. Délka, ceny i dostupnost se mohou během sezony měnit.

Kaple, sály i hradní věž

Za pozornost stojí gotická kaple a pozdně gotické interiéry, v nichž vyniká práce tehdejších stavitelů a řemeslníků. Křivoklát ukrývá také knihovnu, sbírky gotického umění a rytířské sály. Zcela odlišnou atmosféru mají vězeňské prostory a hladomorna, které připomínají tvrdé podmínky života za hradbami.

Podle aktuální nabídky lze samostatně navštívit také hradby a Velkou válcovou věž. Nádvoří bývá přístupné bez průvodce, zatímco prohlídkové okruhy vedou průvodci. U skupin se zpravidla vyžaduje rezervace; u vytížených termínů je proto rozumné zkontrolovat dostupnost vstupenek online.

Po prohlídce vyrazte do Křivoklátska

Hrad je zároveň výchozím místem pro pokračování pěšky okolními lesy a údolím Rakovnického potoka. Výlet tak může spojit prohlídku královského sídla, středověkého opevnění a krajiny Křivoklátska bez nutnosti přesouvat se mezi vzdálenými místy.

V areálu je třeba počítat s nerovnými povrchy, historickými schodišti a sníženými průchody. Otevírací režim se mění podle sezony a konaných akcí. V teplejší části roku bývá provoz širší, mimo sezonu se návštěvní doba soustředí především na vybrané dny.