Na šumavských loukách u Křišťanova roste šafrán bělokvětý, druh známý spíše z horských luk Alp. Přírodní památka Vyšný–Křišťanov patří k několika místům v regionu, kde se tato silně ohrožená rostlina pravidelně objevuje. Její populace je zde doložena od 70. let 20. století.
Dvě louky s pestrou přírodou
Chráněné území tvoří dvě luční plochy vzdálené od sebe zhruba půl kilometru. Leží v nadmořské výšce přibližně 860 až 876 metrů a jejich celková rozloha činí 5,8459 hektaru. Starší turistické materiály uvádějí 4,41 hektaru; novější plán péče pracuje s větší výměrou.
Mírné svahy protínají prameniště a drobné stružky. Voda odtud odtéká sítí kapilár do Tetřívčího potoka a následně do Blanice. Na malé ploše se střídají nevápnitá mechová slatiniště, vlhké bezkolencové louky, ovsíkové porosty i podhorské a horské smilkové trávníky.
Kromě šafránu tu rostou prha arnika, pleška stopkatá, vemeník zelenavý i dvoulistý, několik druhů prstnatců, klikva bahenní, upolín nejvyšší a ostřice Hartmanova. Na loukách se pravidelně vyskytuje také chřástal polní, kterému prospívají otevřené travní porosty a klid.
Proč se o louky musí pečovat
V chráněném území žije podle odhadů přibližně tisíc šafránů a podobný počet roste v okolí. Nejlépe se jim daří na pravidelně kosených místech, kde mají dostatek světla a nehromadí se stará tráva. Jedním z cílů péče je zachovat alespoň 500 kvetoucích jedinců.
Bez kosení začínají louky zarůstat vrbami, břízami a smrky, prameniště vysychají a vzácné druhy ustupují. Extenzivní seč proto patří k důležitým opatřením; přednostně se provádí po 15. červenci, kdy už rostliny absolvovaly podstatnou část vývoje.
V minulosti lokalitu ovlivnily také odvodňovací zásahy. Některé kanály dosahují hloubky až 1,5 metru a plán péče počítá s obnovou přirozenějšího vodního režimu, například zahrnutím nebo zasypáním vybraných příkopů. Šafránové cibulky mohou poškodit i divoká prasata, která je někdy vyrývají.
Vzácný druh s nejasnou minulostí
Šafrán bělokvětý je v českém červeném seznamu zařazen mezi silně ohrožené druhy a zároveň je zvláště chráněný. Na Šumavě se vyskytuje také u Strážného, Arnoštova a Zátoně. Není však jisté, zda jsou zdejší populace původní, nebo se do krajiny dostaly s pomocí člověka. Nelze zcela vyloučit přirozené šíření z Alp, jednoznačná odpověď ale zatím chybí.
Památka leží v I. zóně CHKO Šumava a zároveň se překrývá s evropsky významnou lokalitou Šumava a ptačí oblastí Boletice. V její blízkosti je vojenský prostor, jehož režim je třeba respektovat.
Jak se k loukám chovat
Výchozím místem pro návštěvu je Křišťanov. Starší turistické podklady popisují cestu po žluté a následně zelené značce; aktuální stav značení je proto potřeba zkontrolovat v mapě. Doba kvetení se mění podle počasí a průběhu jara, největší šance na spatření šafránů je na jaře.
Návštěvníci by měli zůstat na přístupových cestách, nevstupovat do porostů kvůli fotografování, rostliny netrhat a nevyzvedávat jejich cibulky.