Výlet do Zahořan může vést ke kostelu Nejsvětější Trojice, který se tyčí na návrší nad obcí a utváří panorama krajiny nad Labem. Kolem kostela se rozkládá hřbitov s ohradní zdí a kaplí, v areálu stojí také samostatná zvonice. Místo zaujme milovníky historické architektury i ty, kdo hledají klidný kout s pozoruhodným příběhem.
Raně barokní stavba po třicetileté válce
Kostel nechal v letech 1653 až 1657 postavit tehdejší majitel zahořanského panství, císařský podmaršálek Jan de la Crone. Vznikl v době poválečné obnovy po třicetileté válce. Za pravděpodobného autora je považován litoměřický architekt italského původu Bernardo Spineta, toto připsání však není zcela jisté.
Jednolodní stavba má odsazený trojboký závěr, mělký rizalit a nápadný volutový štít v průčelí. Její poloha mimo hustou zástavbu jí dává výraznou roli v krajině: kostel slouží jako orientační bod, který je patrný i z širšího okolí Litoměřicka.
Zvonice i kaple dotvářejí areál
Zvonice nestojí přímo u kostelní lodi. Je to samostatná čtyřboká zděná věž zakončená cibulovitou bání, jeden z prvků, které odlišují zahořanský areál od řady jiných venkovských kostelů.
Na hřbitově se nachází také pětiboká kaple, patrně zasvěcená Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Staré náhrobky připomínají někdejší německé obyvatele Zahořan. Historický areál tak tvoří několik vzájemně propojených staveb a památek, nejen samotný kostel.
Oltáře, varhany a malovaná klenba
Interiér zdobí valená lunetová klenba s freskovou malbou a štukovým ornamentem. Hlavní oltář z umělého mramoru vytvořil v roce 1766 litoměřický mramorář Martin Hennevogel. Čtyři boční oltáře jsou patrně dílem M. Tollingera.
V kostele se dochovaly také varhany z roku 1711, připisované D. Kornhauserovi ze Sokolova, a pozdně barokní kazatelna z roku 1772. Výbava dokládá, že stavba s poměrně komorním vzhledem ukrývá bohatě vybavený interiér.
Od chátrání k postupné obnově
Problémy se stavbou se objevily už v 19. století, kdy ve zdivu a klenbě vznikaly trhliny. Kostel bylo nutné zajišťovat železnými táhly a potíže měla i zvonice. Přestože se na konci 20. století obnovila střecha, kostel zůstával dlouho bez celkové opravy a nebyl využíván.
Statický průzkum z roku 2013 upozornil mimo jiné na závadu v krovu, která přispívala k vychylování zdiva a rozevírání prasklin. Na záchranu vznikla veřejná sbírka Zahořanský kohout. Zapojil se spolek Pro Zahořany i obec Křešice a následovaly opravy krovů a zvonice, odvodnění základů i sanace zdiva. Podle obecních informací byl kostel v roce 2022 připraven na zpřístupnění během veřejné pouti.
Pověst, která dala jméno sbírce
Kohout ve jménu sbírky odkazuje na místní vyprávění. Podle pověsti měl právě kohout upozornit Jana de la Crone na noční útok Švédů. Jde o folklorní motiv, nikoli o historicky doloženou událost; dnes je spojený také s úsilím o záchranu kostela.
Kostel Nejsvětější Trojice je kulturní památkou České republiky, v evidenci je veden pod číslem ÚSKP 42561/5-2465. Běžně není otevřen jako pravidelná turistická atrakce. Přístupný může být při poutích, koncertech nebo v rámci Noci kostelů; informace o zpřístupnění poskytuje obec Křešice, spolek Pro Zahořany nebo zahořanská farnost. Areál se nachází v Zahořanech na parcele č. st. 131.