Kamenné ohrazení, nárožní stavby a stopy po někdejším příkopu připomínají, že Křepenický Nový hrádek nebyl jen obytným domem. Jakub Krčín z Jelčan tu spojil rezidenci s obrannými prvky a hospodářským zázemím. Areál leží v jihovýchodní části Křepenic, jižně od rybníka Návesník, v okrese Příbram ve Středočeském kraji.
Sídlo uprostřed hospodářského zázemí
Krčín získal Křepenice v 16. století a zdejší sídlo nechal vystavět v letech 1580 až 1584. Dokončeno bylo roku 1584. Známý rybníkář působil ve službách Rožmberků a v Křepenicích se vedle rezidence věnoval také rozvoji hospodářství. V okolí zakládal dvory a ovčíny, které doplňovaly provoz panství.
Centrem areálu je čtvercový dvůr sevřený kamennou zdí. Uprostřed stojí hlavní budova, jejíž vstupní průčelí míří k východní zahradě. V rozích dvora jsou menší stavby označované jako bastiony. Na východní straně navazoval poplužní dvůr, tedy hospodářská část sídla.
Jak se do tvrze vstupovalo
Do dvora vedl obezděný násep přes příkop, kterému se říká most. Brána se nacházela v severozápadním rohu areálu. Vodní opevnění dnes netvoří zřetelný souvislý příkop kolem celého sídla, jeho někdejší průběh však naznačují sníženiny terénu na západní a jižní straně.
Stavba kombinuje podobu tradiční české tvrze, hospodářského dvora a prvky italské renesanční vily. Jako možný architekt bývá uváděn Baldassar Maggi, jeho autorství ale není jisté. Reprezentativní sídlo tak zároveň zůstávalo součástí každodenního chodu panství.
Proměny areálu a návštěva
V interiérech se podle obecních informací zachovaly zbytky renesančních nástěnných maleb s mytologickými náměty. Krčínův pobyt v tvrzi bývá spojován také s alchymií, jde však o tradované spojení, nikoli o bezpečně doloženou součást příběhu místa.
Po Krčínově smrti v roce 1604 připadly Křepenice Petru Vokovi z Rožmberka. Později je získal Zdeněk Popel z Lobkowicz a připojil k vysokochlumeckému panství. Roku 1932 tvrz koupili Rudolf Chodounský a Stanislav Pišvejc. Za druhé světové války statek zabraly jednotky SS pro potřeby cvičiště a po roce 1948 jej převzalo JZD. Zemědělské využívání někdejší sídlo výrazně poškodilo.
Tvrz s dvorem je památkovým areálem a lokalitou s archeologickými nálezy. Objekt je v soukromých rukou a prohlédnout si jej lze pouze zvenčí; možnosti přístupu se mohou měnit.