Na jižním svahu Kleti, přibližně 1 070 metrů nad mořem, stojí v CHKO Blanský les observatoř, která patří k nejzajímavějším místům jižních Čech. Hvězdárna Kleť není jen výstavou starých přístrojů. Dodnes zde probíhá astronomický výzkum zaměřený hlavně na planetky, komety a takzvaná blízkozemní tělesa.
Observatoř je pobočkou Hvězdárny a planetária České Budějovice, jejímž zřizovatelem je Jihočeský kraj. Během exkurze se návštěvníci dozvědí, jak vypadá skutečná práce astronomů, kteří pořizují přesná měření a pomáhají ověřovat nové objevy.
Proč observatoř stojí právě na Kleti
Horská poloha poskytuje pro astronomická pozorování vhodné podmínky. Význam zdejšího místa podtrhuje také nadmořská výška a horské klima. Právě proto se astronomie na Kleti rozvíjela už před vznikem dnešní observatoře, která se začala budovat v roce 1957 jako pracoviště pro náročnější pozorování.
Jedním z hlavních úkolů je astrometrie, tedy co nejpřesnější určování poloh vesmírných objektů. Astronomové se věnují také tělesům s neobvyklými drahami a nově objeveným planetkám. U asteroidů, které se mohou přiblížit k Zemi, je důležité opakované měření, protože pomáhá zpřesnit jejich dráhu.
Od fotografických desek k teleskopu KLENOT
Vybavení observatoře se během desetiletí výrazně proměnilo. Dříve se planetky vyhledávaly mimo jiné pomocí fotografického programu a 0,63metrové Maksutovovy komory. V 90. letech přibyla CCD technika a od roku 2002 slouží k pozorování především blízkozemních asteroidů a dalších neobvyklých těles také 1,06metrový teleskop KLENOT.
Na Kleti se používá rovněž 0,57metrový zrcadlový dalekohled. V mezinárodním systému Minor Planet Center je observatoř vedena pod označením 046 Kleť Observatory, České Budějovice, zatímco pracoviště KLENOT má kód 246 Kleť Observatory-KLENOT. Výsledky měření z Kleti se tak zapisují do mezinárodní databáze astronomických pozorování.
Co čeká návštěvníky v kopuli
Exkurze vede do velké kopule, kde si lze prohlédnout 57centimetrový zrcadlový dalekohled. Součástí prohlídky je také největší čočkový dalekohled v České republice s průměrem 30 centimetrů a stálá výstava astronomických fotografií.
Výklad přibližuje nejen samotné přístroje, ale také smysl měření a způsob, jakým astronomové s pozorovanými objekty pracují. Pokud přeje počasí, může program doplnit projekce slunečních skvrn. Návštěva tak ukazuje vědecké pracoviště v provozu, nikoli pouze sbírku historické techniky.
Výlet na vrchol Kletě
Observatoř lze zařadit do celodenního výletu na vrchol Kletě, který leží přibližně ve výšce 1 084 metrů. Stojí zde kamenná rozhledna z roku 1825, horská chata a restaurace. K observatoři se dá vystoupat pěšky, případně využít sedačkovou lanovku z Krásetína. Její provoz i termíny exkurzí v observatoři je před cestou potřeba ověřit.
Další možností je naučná stezka Kolem Kletě. Přibližně pětikilometrový okruh má osm zastavení a věnuje se geologii masivu, bukovým a jedlovým porostům i zdejší fauně. Jedno ze stanovišť upozorňuje na rozsáhlé kolonie mravenců, které podle Agentury ochrany přírody a krajiny patří k největším v České republice i v Evropě.
Stezka je určená pouze pěším a její obtížnost se pohybuje od střední po vyšší. Při výstupu je proto třeba počítat s horským počasím a zvolit vhodnou obuv.