Ke zřícenině Dívčí Kámen se dá vyrazit z Třísova i z Holubova. Cíl leží na skalním ostrohu nad soutokem Vltavy a Křemežského potoka, v krajině Blanského lesa. Kromě mohutných hradních zdí tu můžete poznat také místo, které lidé obývali už v pravěku.
Cesta ke hradu z Třísova nebo Holubova
Z Třísova vede ke zřícenině červená značka dlouhá přibližně 1,5 kilometru. V závěru je cesta výrazně svažitá. Delší asfaltová varianta měří asi dva až 2,5 kilometru a cestou míjí naučné tabule věnované keltskému oppidu i vyhlídku na hrad.
Z Holubova vede žlutá značka podél Křemežského potoka. Od parkoviště je to přibližně 2,5 kilometru a tato cesta bývá pohodlnější pro ty, kdo se chtějí vyhnout prudkému stoupání. Třísov a Holubov spojuje železnice, takže lze projít trasu mezi oběma obcemi a vrátit se vlakem. Ke zřícenině se v každém případě pokračuje pěšky; terén není vhodný pro vozíčkáře.
V sezoně 2026 má cestu zpestřit mobilní hra ze série Skryté příběhy s názvem Zpečetěná faleš, plánovaná od dubna do konce prosince. Hrad je přístupný celoročně, zpravidla od svítání do soumraku, provozovatel ale může stanovit omezení vstupu.
Rožmberské sídlo nad řekou
Stavět se začalo poté, co Karel IV. v roce 1349 povolil bratřím z Rožmberka vybudovat na tomto strategickém místě hrad. Petr, Jošt, Oldřich a Jan z Rožmberka dali vzniknout rozsáhlému sídlu známému také jako Maidštejn. Už roku 1360 se v pramenech objevuje purkrabství a dochovala se také zakládací listina, výjimečný doklad mezi písemnostmi vztahujícími se k českým hradům tohoto typu.
Dívčí Kámen nebyl pouze obranným bodem. Fungoval především jako správní a mocenské centrum rožmberského panství. Jeho areál tvořily dva paláce, nádvoří, velká okrouhlá věž, hospodářské budovy, dělostřelecké bašty a opevněné podhradí zvané latrán. Zděná část obou hlavních paláců měla tři patra. Dodnes jsou patrné zbytky místností, nádvoří i arkýřové kaple.
Obvyklá posádka čítala zhruba deset mužů včetně purkrabího. V neklidném období kolem roku 1470 jich bylo až 24. Roku 1394 tu byl krátce vězněn král Václav IV. a mezi lety 1457 a 1461 na hradě pobýval Oldřich II. z Rožmberka.
Proč hrad zpustl
Hrad nezanikl při jediné katastrofě. Petr z Rožmberka v roce 1506 rozhodl, že se už nebude udržovat, a jeho zařízení nechal převézt do Českého Krumlova. Písemné prameny ho roku 1541 označují jako pustý.
Protože po opuštění neprošel rozsáhlou přestavbou, zůstalo jeho středověké uspořádání dobře čitelné. Mezi dochovanými zdmi si lze představit, jak byly v areálu propojeny obytné, obranné a hospodářské části. K dojmu z místa přispívá také poloha vysoko nad řekou a okolní lesy.
Ostroh s mnohem starší minulostí
Člověk využíval skalní ostroh dávno před stavbou hradu. Archeologické nálezy dokládají osídlení už v eneolitu, přibližně mezi lety 4000 až 2000 před naším letopočtem. Kolem roku 1500 před naším letopočtem, na přelomu starší a střední doby bronzové, zde vzniklo hradiště.
Mezi nalezenými předměty jsou bronzové náramky, sekerky a další šperky. Významný je také depot přibližně 250 jantarových korálů. Jantar se do střední Evropy dovážel od Baltu, a nález tak svědčí o dálkových obchodních kontaktech v pravěku. Nedaleko leží také Třísovské oppidum, takže okolí nabízí několik různých historických vrstev.
V přírodní rezervaci Blanského lesa
Zřícenina leží v přírodní rezervaci Dívčí Kámen i v CHKO Blanský les. V chráněném území jsou skalní útvary, suťové lesy, dubohabřiny, bučiny a stanoviště s jedlí bělokorou. Rezervace vznikla v roce 1952. Dne 27. května 2026 se její rozloha zvětšila z přibližně šesti na téměř 24 hektarů a nově zahrnuje také navazující svahy kaňonu Vltavy.
Rozšíření rezervace neznamená uzavření území, pohybovat se je ale třeba po značených cestách a respektovat pravidla ochrany přírody. Oblast je zároveň součástí evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. Dívčí Kámen může být samostatným cílem výletu i zastávkou při cestě ke Zlaté Koruně, do Českého Krumlova nebo do dalších částí Blanského lesa.