Do kravařského zámku se chodí také za prostorem, který jako jediný unikl přímému zásahu ničivého požáru. Kaple svatého archanděla Michaela s vysokou kopulí, iluzivní freskou a bohatě zdobeným oltářem přečkala katastrofu z roku 1937 výrazně lépe než zbytek budovy. Oheň sice poškodil její oltářní obraz a po události bylo nutné provést opravy, samotný interiér si však zachoval pozdně barokní charakter.
Prostor vybudovaný pro barokní reprezentaci
O kapli se píše už v roce 1662. Její dnešní podoba vznikla především během velké přestavby kravařského zámku v letech 1721 až 1728. Kopuli podpírají mohutné pilíře a celý prostor byl koncipován jako slavnostní součást honosného šlechtického sídla. Hlavní výzdoba přibyla přibližně kolem roku 1730.
Dominantou je nástropní freska, která vytváří iluzi otevřeného nebe. Namaloval ji František Řehoř Ignác Eckstein, významný umělec působící na Moravě a ve Slezsku. Na malbě se objevuje Nanebevzetí Panny Marie, alegorická zpodobnění čtyř světadílů, církevní otcové i mučedníci. Při pohledu vzhůru tak návštěvník sleduje rozsáhlý obrazový program, nikoli jen dekorativní výmalbu kopule.
Požár, který změnil podobu zámku
Drama začalo 21. ledna 1937 kolem páté hodiny ranní. V době zásahu panovaly teploty přibližně minus dvacet stupňů a hasičům zamrzala voda, takže se s plameny bojovalo mimořádně obtížně. Zámek přišel o střechy, stropy s figurálními a ornamentálními štukaturami, většinu vybavení i dřevěné vstupní schodiště.
Příčina požáru nebyla spolehlivě objasněna. Jedna z pozdějších teorií dávala vznik ohně do souvislosti se svařováním konstrukcí na půdě, tato domněnka však zůstala nepotvrzená. Podle oficiálních památkových informací nebyla kaple požárem přímo zasažena, přesto se neobešla bez následných oprav. Další škody způsobil průchod fronty v roce 1945.
Obnova zámku začala v roce 1952 a v zásadě skončila kolem roku 1970. Péče se později vrátila i ke kapli. V roce 2019 prošla restaurováním její freska, na němž pracovala akademická malířka Romana Balcarová se svým týmem. Po odstranění usazenin a opravách malby se zřetelněji ukázaly původní barokní odstíny.
Oltář od opavského sochaře
Na oltářní výzdobě pracoval opavský sochař Jan Jiří Lehner. K jeho dílu patří také motiv Božího oka s hebrejským nápisem JAHVE. Lehner se podílel rovněž na výzdobě zámeckého portálu a vytvořil dvojici putti na nádvoří. Oltářní obraz s výjevem pádu andělů je připisován Josefu Sternovi. Přibližně tři století staré dílo bylo v minulosti určeno k restaurování.
Kaple jako součást dnešních prohlídek
Po válce zámek mimo jiné hostil vojenskou expozici Ostravská operace. Dnes má kaple především kulturní a duchovní využití. Je znovu vysvěcena a konají se v ní bohoslužby, příležitostné koncerty i výstavy podle aktuálního programu.
Navštívit ji lze v rámci klasické prohlídky zámku s průvodcem, případně samostatně. V takovém případě návštěvníci dostávají brožuru s informacemi o kapli a výkladem jednotlivých scén na fresce. Prohlídka tak nespočívá jen v obdivování zachovaného interiéru, ale také v poznání prostoru, který dodnes plní svou původní duchovní funkci.
Kdy a kde kapli hledat
Kravařský zámek stojí na adrese Alejní 24. Hlavní návštěvní sezona obvykle trvá od června do srpna, kdy bývá otevřeno každý den s výjimkou pondělí. Na jaře a na podzim se návštěvní režim soustředí hlavně na víkendy a svátky. Otevírací doba, vstupné i termíny bohoslužeb se mohou měnit.