Na vrchol Krásenského vrchu ve výšce 777 metrů vede cesta k rozhledně, která se od běžných vyhlídkových věží liší už na první pohled. Její schodiště se vine po vnější straně kamenného válce a vytváří spirálu připomínající Babylonskou věž. Stavba stojí přibližně kilometr jižně od Krásna.
Výstup zahrnuje 120 schodů. Schodiště vede kolem dutého kamenného tělesa a končí na plošině, která se tyčí 25 metrů nad okolním terénem. Už samotná cesta vzhůru tak nabízí pohled zblízka na neobvyklou konstrukci rozhledny.
Věž vznikla v době krize
Krásenská rozhledna se stavěla v letech 1933 až 1935, během Velké hospodářské krize. Projekt měl vedle turistického významu také pracovní rozměr: zaměstnání při něm našly přibližně dvě desítky nezaměstnaných z okolí. Kámen pocházel z nedalekého okolí a stopy menšího lomu jsou v krajině patrné dodnes.
Na podobě stavby pracovali architekt Fritz Hoffmann a sochař Willy Russ. Kruhový půdorys má průměr 11 metrů, zdivo dosahuje u základů tloušťky až 2,5 metru a na stavbu bylo použito zhruba 850 kubíků kamene. Spirálové schodiště dává mohutné věži výrazný, členěný vzhled.
Rozhledna bývá spojována s představou Babylonské věže. Jako možný zdroj inspirace se zmiňuje také minaret al-Malwija u Velké mešity v irácké Samaře, přímé potvrzení této předlohy od autorů však není doloženo. Slavnostní otevření se konalo 23. června 1935. Krátce před ním začala pod věží sloužit turistická chata, která se nedochovala.
Opravy vrátily rozhlednu návštěvníkům
Po druhé světové válce stavba postupně chátrala. V roce 1997 se dočkala důležité opravy, při níž byla mimo jiné zpevněna a opraveno její schodiště. Na vyhlídkové plošině tehdy přibyly orientační destičky pro určování okolních vrcholů a dalších míst.
Rozsáhlá obnova následovala také v roce 2025. Opravoval se kamenný plášť, zábradlí i vyhlídková plošina. Během prací byla rozhledna uzavřená a návštěvníkům se znovu otevřela 14. června 2025 při slavnostním programu, který připomněl 90 let od jejího zpřístupnění. Přístupnost se může měnit podle počasí nebo případných oprav.
Výhled od Slavkovského lesa po Krušné hory
Z ochozu je vidět do všech stran. Nejblíže se rozkládají Slavkovský les a Tepelská vrchovina, na obzoru pak Doupovské a Krušné hory. Při dobré viditelnosti lze zahlédnout Klínovec, stolovou horu Vladař i okolí Karlových Varů, Sokolova a Mariánských Lázní. Mezi uváděné vzdálenější cíle výhledu patří také vysílač Krašov; rozhlednost samozřejmě ovlivňuje počasí.
Orientační destičky po obvodu ochozu pomáhají přiřadit názvy k bodům v krajině. Výhled tak zahrnuje nejen okolní lesy a horské hřebeny, ale i města a obce západních Čech.
Cesta k rozhledně a další místa v okolí
Od parkovací plochy u silnice mezi Bečovem nad Teplou a Krásnem vede značená cesta kolem Dlouhé stoky. Z Krásna se lze k rozhledně vydat po žluté turistické značce. Dlouhá stoka je historické vodní dílo, které sloužilo mimo jiné hornictví a plavení dřeva; jeden z jejích malebných úseků prochází pod Krásenským vrchem.
V širším okolí je důl Vilém s hornickým muzeem, středověký důl Jeroným nebo zámek Bečov nad Teplou. Nedaleko Dlouhé stoky leží také vyhlídka Hartwiga Rupperta, pojmenovaná po člověku, který se v 90. letech zasloužil o záchranu chátrající Krásenské rozhledny.
Vstup na rozhlednu je volný a místo bývá přístupné bez pevně stanovené sezony. Vnější schody vyžadují jistý krok a opatrnost.