Pokud se vydáte z Krásné Lípy směrem ke Kyjovu a Doubici, můžete si do trasy zařadit přírodní rezervaci Vápenka. Nachází se na jižním svahu Vápenného vrchu, v nadmořské výšce přibližně 470 až 530 metrů, a rozkládá se na ploše kolem dvanácti hektarů. Nečeká tu klasický turistický areál s pokladnou a zázemím, ale lesní krajina s pozůstatky lomů, vápencovými výchozy a místy, která připomínají někdejší těžbu.
Vápenec mezi žulou a pískovcem
Největší zajímavostí lokality je její geologické složení. Vápenka leží na lužickém přesmyku, tedy v místě, kde se setkávají hlavní geologické jednotky severních Čech. Mezi žulami a pískovci Lužických hor se zde zachoval kus jurského vápence.
Hornina vznikala na dně jurského moře. Pozdější pohyby zemské kůry ji vyzdvihly a zatlačily mezi okolní horniny, takže dnes tvoří nápadnou geologickou vložku v jinak odlišném podloží. Její výchozy lze pozorovat ve starých lomech, které postupně zarůstají lesem. Při procházce tak nejde jen o běžný lesní úsek, ale o místo, kde se dávná geologická historie dá číst přímo z terénu.
Stopy po těžbě zůstaly v krajině
Vápencové horniny se na Vápenném vrchu těžily už od roku 1641. V okolí Doubického potoka vznikaly vápenky a místní provoz zasahoval také do života lidí v okolí. Roku 1869 tu bylo postaveno obydlí pro vápeníka. Později se z něj stal hostinec a dnes je objekt uváděn jako myslivecká chata.
Těžba skončila v roce 1929. Zarostlé lomy a odkryté části vápence však zůstaly jako připomínka doby, kdy kopec poskytoval surovinu pro zdejší vápenky. Les mezitím postupně zmírnil výrazné stopy průmyslové činnosti. Ochrana území byla poprvé vyhlášena v roce 1969 a znovu v roce 2005. Smyslem rezervace je především zachovat cenné lesní porosty rostoucí na neobvyklém vápencovém podloží.
Květnaté bučiny a vzácnější druhy
V rezervaci převažují druhově bohaté květnaté bučiny. Hlavní dřevinou je buk, který doplňují například javor a lípa. V bylinném patře rostou mimo jiné kyčelnice cibulkonosná a kruštík širolistý. Při běžné procházce ale není jisté, že právě tyto rostliny uvidíte, protože jejich výskyt je součástí celkového charakteru místa, nikoli pravidelnou podívanou pro každého návštěvníka.
Pozornost si zaslouží také zdejší houby. Mezi významné či ohrožené druhy uváděné pro tuto lokalitu patří helmovka dvojvonná, bedla Grangeova a černolupen krvavý. Vyplatí se proto nespěchat a všímat si detailů v lesním podrostu, na kmenech i v okolí starých lomů.
Do štoly se nevstupuje
Součástí rezervace je také stará důlní štola. Dnes neslouží jako podzemní atrakce pro turisty, ale jako zimoviště netopýrů. Pro návštěvníky je uzavřená, a proto není možné do ní vstupovat ani se ji pokoušet prozkoumávat.
Štola ukazuje, jak se mohou pozůstatky někdejší těžby proměnit v důležité útočiště pro živočichy. I historický zásah člověka tak dnes patří k hodnotám chráněného území, pokud zůstane nerušený.
Součást Köglerovy naučné stezky
Vápenka je vhodná jako jedna ze zastávek při pěším výletu v okolí Krásné Lípy. Rezervací prochází Köglerova naučná stezka Krásnolipskem, která vede také Kyjovským údolím, k rozhledně Vlčí hora a ke zřícenině Krásný Buk. Trasa propojuje území tří chráněných oblastí, takže Vápenku zasazuje do širšího obrazu krajiny Lužických hor.
Při průchodu mezi Krásnou Lípou a Doubicí je potřeba respektovat režim přírodní rezervace, nepoškozovat vápencové výchozy ani rostliny a dodržovat pravidla pohybu v chráněném území. Výlet sem není založený na jediné vyhlídce nebo výrazné stavbě. Jeho konkrétními body jsou jižní svah Vápenného vrchu, zarůstající lomy a uzavřená štola, která poskytuje zimní úkryt netopýrům.