Na jižním okraji nového hřbitova v Krásné Lípě najdete Dittrichovo mauzoleum, které na první pohled připomíná spíš reprezentativní sakrální stavbu než rodinnou hrobku. Neorenesanční objekt s kamenným obkladem a kovanými dveřmi stojí na terase někdejšího parku. Nad vchodem nese nápis FAMILIE DITTRICH.
Stavba vznikla v letech 1888 až 1889 podle návrhu berlínského architekta Julia Carla Raschdorffa. Má křížový půdorys a půlválcovou apsidu; její umístění uzavírá hlavní osu hřbitova. Hrobka s přilehlou kotelnou je kulturní památkou a v evidenci památkové péče ji najdete pod označením Dittrichova hrobka s kotelnou.
Odkaz podnikatele a mecenáše
Mauzoleum nechal vybudovat Carl Dittrich mladší, který v roce 1879 převzal rodinné podniky v Krásné Lípě a polském Żyrardówě. Společnost Hielle & Dittrich podnikala v textilním průmyslu. Dittrich později vlastnil také chmelnice na Žatecku a cukrovar v Havrani u Mostu.
Podnikatel podporoval řadu místních institucí: nemocnici, lázně, sirotčinec i chudobinec. Krásné Lípě daroval také pozemek o rozloze 14,4 hektaru pro nový hřbitov. Ten začal sloužit v roce 1882. Mauzoleum přitom vzniklo v přilehlém parku, mimo vlastní plochu hřbitova.
Vnitřní výzdobu navrhl August Frind, rodák z Krásné Lípy. Na koncepci maleb pracoval tři roky a práce na výzdobě pokračovaly až do roku 1897. Kvůli dlouhodobému zatékání se z maleb zachovala jen malá část v apsidě. Nad vstupem jsou stále k vidění sochy dvou andělů, představujících Pokoj a Spánek. Jeden drží palmovou ratolest, druhý makovice.
Mozaika v kryptě a těžký sarkofág
Do krypty pod úrovní terénu vede točité kamenné schodiště za oltářem. Její stěny a klenbu kdysi pokrývala skleněná mozaika o rozloze téměř 125 metrů čtverečních. V letech 1919 až 1920 ji vytvořila berlínská firma Puhl & Wagner, pravděpodobně podle Frindových návrhů.
Výzdoba využívá desítky odstínů zlaté, modré, bílé, hnědé a šedé sklosmalty. V klenbě se objevují medailony andělů s přesýpacími hodinami, symbolem pomíjivosti života, zatímco niky zdobí modrá pole se zlatými hvězdami. Průzkum z roku 2017 ukázal, že se zachovaly přibližně dvě pětiny mozaiky. Některé její části však už nedržely pevně na podkladu.
Uprostřed krypty stojí sarkofág Carla Augusta Dittricha. Váží přibližně patnáct tun a skládá se ze čtyř kusů černo-zeleného diabasu. Kámen pochází z lomu u Dolních Mikulášovic; sarkofág z něj vytesal šluknovský kameník Viktor Schleicher.
Vlastní kotelna měla chránit interiér
O technickém zázemí mauzolea svědčí kotelna postavená v parku pod stavbou. Měla komín a potrubím přiváděla teplo ke dvěma radiátorům v kryptě. Součástí systému byl také přívod čerstvého vzduchu, odvětrávání a takzvaný anglický dvorek, který pomáhal prostor vysoušet. Zařízení mělo udržovat v podzemí stabilnější prostředí a chránit hrobku i její výzdobu.
Voda se však později stala jednou z hlavních příčin chátrání. Po druhé světové válce a odsunu původního německého obyvatelstva se mauzoleum přestalo pravidelně využívat. Následovala desetiletí zanedbávání, vandalismu a poškozování interiéru.
Obnova pokračuje po převzetí městem
Výraznější záchranné práce se rozběhly po roce 2018, kdy objekt získal spolek Omnium. Po jeho finančních potížích se ale obnova zastavila. V roce 2023 mauzoleum od insolvenčního správce převzalo město Krásná Lípa, které připravuje jeho celkovou obnovu a pozdější zpřístupnění veřejnosti.
Dosavadní práce zahrnovaly statické zajištění nejohroženějších částí, opravu zborcených zděných kleneb a dokončení střechy. Připravuje se obnova fasády, mozaiky, vitráží i výtopny. Možnost vrátit oknům původní podobu naznačily skici vitráží z roku 1888, které byly nalezeny v Muzeu Rumburk. Okna pocházela z drážďanského ateliéru Christiana Wilhelma Anemüllera a jejich výzdoba údajně zahrnovala bohatý výjev Posledního soudu.
Mauzoleum stojí na konci hlavní osy městského hřbitova. Zatím je možné vnímat ho především zvenčí s ohledem na pietní charakter místa a probíhající stavební práce. Přístup do interiéru není pravidelně potvrzen a město ho chce otevřít až po postupné obnově. Záchranu památky podporuje také veřejná sbírka.