U Krásenska se krajina Drahanské vrchoviny zvedá k vrchu Kojál, který je s nadmořskou výškou 600 metrů nejvyšším bodem okresu Vyškov. Nad jeho vrcholem stojí ocelový vysílač vysoký 340 metrů. Místo tak spojuje přírodní vyvýšeninu s technickou stavbou, jejíž silueta je nepřehlédnutelnou součástí okolí.
Od jednoho televizního programu k dnešnímu vysílání
Radiokomunikační středisko na vyvýšenině u Krásenska vyrostlo v letech 1957 až 1958. Pravidelný provoz byl zahájen 3. března 1959. Kojál tehdy přenášel jediný černobílý televizní program, který mohl přijímat přibližně 2,5 milionu lidí v tehdejším Československu.
Postupně přibývaly další televizní programy a vysílání přešlo také k barevnému obrazu. Dnes vysílač zajišťuje televizní i rozhlasový signál pro jižní a střední Moravu a část východních Čech. Proměna jeho služby odráží vývoj nabídky, která se během desetiletí dostala od jediného programu k širšímu vysílání.
Vysílač se během let zvýšil
Původní ocelovou konstrukci navrhl inženýr Josef Wanek. Měřila 322,4 metru; při přestavbě v roce 1984 byla zvýšena na dnešních 340 metrů. Tento údaj označuje výšku vysílače, zatímco samotný vrch leží 600 metrů nad mořem.
Velká stavba dává Kojálu osobitou podobu a zřetelně se uplatňuje v krajině. Vrch poskytuje vysílači vyvýšené místo, konstrukce nad ním pak vytváří technickou dominantu, která se odlišuje od okolního reliéfu.
Místo spojené i s rokem 1968
Kojál má své místo také v dějinách médií. Během okupace Československa v roce 1968 se odtud vysílalo, jak připomínají České Radiokomunikace. Vysílač tak nebyl důležitý jen pro běžný přenos programu, ale také v mimořádné historické chvíli.
Vrchol leží u obce Krásensko v Jihomoravském kraji. Není však automaticky veřejnou vyhlídkou a možnost prohlídky areálu vysílače není potvrzena. Kojál je především technickým bodem v krajině, jehož příběh vede od prvního černobílého programu až k dnešnímu televiznímu a rozhlasovému vysílání.