Pokud se vydáte do Mariánské Týnice za barokní architekturou, kostelem Zvěstování Panny Marie, ambity nebo muzejními sály, nenechte bez povšimnutí zahradu s arboretem. Nachází se přímo v areálu někdejšího cisterciáckého poutního místa a tvoří přirozený protějšek k jeho monumentálním stavbám.
Od července 2022 je zahrada běžně přístupná zdarma. Prohlídku muzea a galerie severního Plzeňska tak můžete doplnit procházkou mezi stromy, květinami a uměleckými díly. Místo není rozlehlou botanickou institucí, spíš komorním prostorem, kde se potkává historická architektura, zeleň a připomínky někdejšího života areálu.
Arboretum připomíná užitkovou stránku historických zahrad
Výraznou část výsadby tvoří staré ovocné odrůdy. Rostou tu například mišpule, kdouloň a různé peckoviny. Nejde tedy jen o okrasnou zeleň. Ovocné stromy připomínají, že zahrady u historických sídel měly také praktickou funkci: poskytovaly úrodu, stín a zázemí pro každodenní život.
Zajímavostí je klokoč zpeřený. Jeho semena se dříve využívala při výrobě růženců, což dobře zapadá do prostředí poutního místa. Rostlina tak odkazuje nejen k botanické podobě zahrady, ale také k náboženské tradici a dobovému řemeslu.
V okrasných částech najdete růže mnohokvěté, svídu, hortenzie, levanduli, kopretiny, hvozdíky, violky vonné, rozrazil i lilie. Stinné východní nádvoří vyhovuje udatnám, čechravám, bohyškám a kapradinám. V průběhu roku se díky tomu mění barevnost i atmosféra jednotlivých zákoutí, přesto si zahrada zachovává poklidný ráz.
Mezi záhony stojí díla českých sochařů
Prostor arboreta doplňují také sochy. Nejvýraznější z nich je sousoší Oráče s pluhem z roku 1936, jehož autorem je plzeňský sochař Otakar Walter. Motiv pracujícího člověka působí mezi ovocnými stromy přirozeně, zároveň ale vytváří pozoruhodný kontrast k baroknímu poutnímu areálu.
Další dílo představuje polonahá dívka se šátkem z roku 1922 od Břetislava Bendy. Muzeum sochu označuje jako Boženu, někdy také jako Jaro, a spojuje ji se staročeskými pověstmi. Díky těmto pracím není zahrada pouze místem k odpočinku nebo prohlídce rostlin, ale také venkovní galerií.
Zeleň doplňuje Santiniho barokní areál
Mariánská Týnice vznikla jako poutní místo cisterciáckého kláštera v Plasích. Její areál byl vybudován podle projektu Jana Blažeje Santiniho a dnes v něm sídlí muzeum, galerie a Centrum baroka Plzeňského kraje. Od roku 2018 je celý komplex národní kulturní památkou.
Zahrada přitom nepůsobí jako od památky oddělený doplněk. Kamenné pítko přitahuje ptactvo, stromy a záhony zjemňují monumentalitu staveb a z věží proboštství se ozývá pravidelný zvuk obnovených barokních hodin a zvonu. Historické místo díky tomu nepůsobí strnule, ale má vlastní každodenní rytmus.
Kdy a kde arboretum navštívit
Zahrada se nachází v areálu muzea na adrese Mariánský Týnec 1, 331 41 Kralovice. Vstup do ní bývá zdarma a lze ho spojit s návštěvou kostela, ambitů i muzejních expozic. Arboretum se obvykle uzavírá půl hodiny před koncem návštěvní doby muzea.
Při svatebních obřadech se režim může změnit. Část areálu tehdy může být dočasně nepřístupná a prohlídka arboreta se stává součástí placených návštěvnických okruhů. Lokalita se běžně označuje jako Mariánská Týnice, oficiální adresní údaj však používá název Mariánský Týnec; administrativně jde o část obce Kralovice v Plzeňském kraji.