V bývalém proboštství plaských cisterciáků v Mariánské Týnici dnes sídlí Muzeum a galerie severního Plzeňska. Návštěvníci tu mohou projít barokním areálem podle plánů Jana Blažeje Santiniho-Aichela a nahlédnout do života měst i venkova v okolním regionu. Mariánská Týnice leží v místní části Kralovic a je jedním z výrazných cílů pro výlet na severní Plzeňsko.
Poutní místo s dlouhým příběhem
Plaský klášter získal Mariánskou Týnici už v roce 1230. Zdejší poutní tradice se pojí s pozdně gotickým sousoším Zvěstování Panně Marii, jehož autorem byl Mistr Týneckého Zvěstování. Od 17. století se v dobových svědectvích objevují zprávy o zázracích a Panna Maria tu byla označována také jako Děšťová nebo Plášťová.
Roku 1699 založil opat Ondřej Trojer v Týnici proboštství. Jeho nástupce Eugen Tyttl pak nechal připravit plány nového poutního areálu, který navrhl Jan Blažej Santini-Aichel. Kostel Zvěstování Panně Marii má půdorys řeckého kříže, centrální kupoli a kamennou lucernu. K výzdobě interiéru patří iluzivní nástěnný oltář i malby s cisterciáckými motivy.
Součástí Santiniho návrhu byly také ambity kolem kostela. V barokní době se však podařilo vystavět jen západní část, kterou zdobí fresky Františka Julia Luxe. Východní ambit vznikl až při obnově v letech 2017 až 2021. Dnešní podoba areálu tak završila architektonický záměr, který čekal na dokončení více než tři století.
Od zřícené kupole k dnešnímu muzeu
Po zrušení plaského kláštera za vlády Josefa II. přestala Týnice sloužit svému původnímu účelu a areál začal chátrat. V roce 1920 se zřítila kostelní kupole. Záchranu památky ve 20. a 30. letech významně podpořil architekt Hanuš Zápal spolu s odborníky a spolky. Později pokračovaly opravy fasád, návrat věží na budovu proboštství i rekonstrukce kupole.
Muzeum bylo v areálu založeno roku 1952. Dnes je příspěvkovou organizací Plzeňského kraje a věnuje se poznávání severního Plzeňska. V roce 2018 byla Mariánská Týnice prohlášena národní kulturní památkou. Národní památkový ústav ji řadí k významným ukázkám Santiniho uceleného architektonického řešení zasazeného do otevřené krajiny.
Při prohlídce bývalého proboštství stojí za pozornost také refektář. Na jeho stropě se zachovala freska s výjevem darování Mariánské Týnice plaským cisterciákům a Pannou Marií při společném jídle s řeholníky. Malba připomíná duchovní poslání místa i každodenní život zdejší komunity.
Dva okruhy od barokní architektury po každodennost
Památkový okruh zahrnuje kostel, západní ambit s barokní zahradou a východní ambit, kde je výstava o obnově areálu. Muzejní okruh se věnuje dějinám a kultuře severního Plzeňska. Expozice Život ve městě ukazuje proměny městského prostředí, národopisná část představuje každodenní život obyvatel a oddíl Kultura a vzdělanost přibližuje osobnosti i instituce, které utvářely region.
Oba okruhy doplňuje expozice Baroko a jeho svět a menší výstavní síň Hospitium. V programu se objevují také krátkodobé výstavy, přednášky, komentované prohlídky a poutní i barokní akce. Muzejní expozice lze procházet s digitálním audioprůvodcem v češtině, němčině, angličtině a francouzštině.
Součást živé cisterciácké krajiny
V Mariánské Týnici se konají kulturní akce i bohoslužby a programy věnované krajině a odkazu plaských cisterciáků. V roce 2026 muzeum rozšířilo nabídku pro děti o interaktivní trasu Muzeem všemi smysly. Ta zapojuje hmat, čich, zrak i sluch.
Areál patří do širší historické krajiny formované plaským klášterem. V dubnu 2024 získala tato krajina Označení Evropské dědictví, které se vztahuje k celému kulturnímu prostoru: ke klášteru, jeho hospodářskému zázemí, poutním místům i okolní přírodě.
Mariánská Týnice může být samostatným cílem výletu i zastávkou při poznávání Plas a okolní cisterciácké krajiny. Návštěvníci si mohou zvolit památkový nebo muzejní okruh, případně projít oba. Otevírací doba se může měnit například kvůli svatebním obřadům. Muzeum má adresu Mariánský Týnec 1 a v areálu je parkoviště.