U Králík můžete spojit návštěvu vojenského muzea s prohlídkou bunkrů a tvrzí přímo v krajině. Mezi kótou Maliník a Zemskou bránou vyrostlo v letech 1935 až 1938 celkem 247 pevnostních objektů. Měly chránit československé pohraničí před nacistickým Německem, k plánovanému boji ale nikdy nedošlo. Dnes patří zdejší opevnění k mimořádně zachovalým celkům a Vojenské muzeum Králíky v Prostřední Lipce slouží jako jeho hlavní návštěvnické centrum.
Expozice a venkovní areál představují vojenskou historii v širším kontextu: od plánování obrany a mobilizace přes konkrétní pevnostní objekty až po techniku, kterou lze při některých akcích vidět v pohybu. Výlet tak nemusí končit v muzejní hale. V okolí na ni navazují pěchotní sruby, dělostřelecké tvrze i trasy krajinou Králicka.
Muzeum vyrostlo z bývalého zemědělského areálu
Muzeum dnes sídlí v prostoru bývalého zemědělského objektu, který se postupně proměnil ve vzdělávací a turistické zázemí pevnostní oblasti. Jeho základem byla sbírka nadšenců spojených s Muzeem československého opevnění na tvrzi Bouda. Do Králík se přesunula v roce 1998 a nový areál tu vznikal v letech 2000 až 2009.
V letech 2009 a 2010 následovala zásadní modernizace s podporou Pardubického kraje, města Králíky a evropského grantu. Muzeum otevřelo veřejnosti 1. července 2010. K venkovní části postupně přibyly kryté prostory, replika prvorepublikové vojenské chaty určené pro 120 mužů, lehký objekt vz. 37 a předváděcí polygon s terénní dráhou.
Od opevnění po obrněná vozidla
Muzejní expozice sleduje vývoj československé a české armády. Věnuje se budování obranného systému i mobilizaci v roce 1938, druhé světové válce a dalším etapám vojenských dějin. Připomíná také osobnosti spojené s přípravou obrany státu: armádního generála Ludvíka Krejčího, brigádního generála Bohuslava Fialu a divizního generála Karla Husárka, který vedl Ředitelství opevňovacích prací.
Mezi nápadné exponáty patří švýcarská houfnice 10,5 cm vzor 46 L 22, švédský obrněný transportér Pvb 301 postavený na podvozku československého lehkého tanku LT-38 nebo pojízdný bunkr UP-82 na pancéřovaném podvozku Tatry 815. Sbírku doplňují tanky, obrněné transportéry, bojová vozidla pěchoty i ženijní a speciální technika.
Venkovní polygon přidává další rozměr: při vybraných akcích se technika předvádí v terénu, takže ji návštěvníci mohou vidět v pohybu, nejen jako statický exponát v hale.
K-S 14 připomíná dramatický zlom roku 1938
Hned vedle muzea stojí pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“. Stavět se začal na podzim 1936 a do roku 1938 byl připraven k obraně. Na jeho vybudování bylo potřeba přibližně 2 110 kubíků betonu a 150 tun oceli. Srub měl uzavřít silnici vedoucí od hranice do Králík, pomáhat sousednímu objektu K-S 15 a krýt bojové objekty dělostřelecké tvrze Hůrka. Počítalo se s osádkou 43 vojáků hraničářského pluku 6.
Po odstoupení pohraničí v důsledku Mnichovské dohody byl objekt na začátku října 1938 vyklizen. Během okupace jej Němci poškodili při zkouškách zbraní. V padesátých letech byly vytrženy pancéřové zvony a srub pak dlouho chátral. Jeho osud ukazuje, jak rychle se z připravované obranné linie stala připomínka politického a historického zlomu.
Šest kilometrů po stopách pevnostní linie
Od muzea lze pokračovat k tvrzi Hůrka a k okolním pevnostním objektům. Naučný okruh vojenské historie propojuje Králíky, tvrz Hůrka, další objekty, muzeum a pěchotní srub K-S 14. Měří přibližně šest kilometrů.
Další důležitou lokalitou je okolí Suchého vrchu, kde leží tvrz Bouda a další části opevnění. Bouda bývá označována za nejzachovalejší československou dělostřeleckou tvrz, Hůrka zase patří k nejlépe dokončeným stavbám tohoto typu. Muzeum, obě tvrze a jednotlivé sruby společně ukazují rozdílné podoby opevnění: podzemní prostory, betonové objekty i jejich zasazení do otevřené krajiny.
Ukázky techniky i další rozvoj areálu
Program muzea během roku doplňují tematické dny a každoroční akce Cihelna. Její součástí jsou rekonstrukce historických bojových situací, prezentace vojenské techniky i ukázky současné Armády České republiky a dalších bezpečnostních složek. Ročník 2026 se uskutečnil 14. a 15. srpna na ploše mezi srubem K-S 14 a tvrzí Hůrka. V dynamických ukázkách se tehdy představila také Tatra 813 PM55.
Proměňuje se i samotný areál. Od května 2025 pokračuje třetí etapa výstavby takzvaných ESO přístřešků, které mají postupně zastřešit venkovní exponáty. Připravuje se také nová expozice Integrovaného záchranného systému Pardubického kraje.
Vojenské muzeum Králíky má celoroční provoz od úterý do neděle, otevírací režim se však v průběhu roku mění. Proměňovat se mohou také ceny a termíny jízd technikou. Od návštěvy muzea lze pokračovat na naučnou trasu a k okolním pevnostem, které ukazují rozsah opevnění vybudovaného na Králicku.