Mezi pěchotním srubem K-S 14 U Cihelny a dělostřeleckou tvrzí Hůrka si návštěvníci mohli prohlédnout bojovou ukázku zasazenou do alternativního vývoje událostí po Mnichovské dohodě. Cihelna 2026 nejprve připomněla skutečnosti z podzimu 1938 a jara 1939, poté představila scénář, v němž se pohraniční střety změnily v otevřený konflikt a Československu přišli na pomoc zahraniční spojenci.
Opevnění, které čekalo na boj
Předváděcí prostor leží u Vojenského muzea Králíky v Prostřední Lipce. V okolní krajině je dobře patrné, proč se zde ve 30. letech budovala obranná linie: králická pevnostní oblast byla jedním z nejvýznamnějších úseků československého opevnění. V letech 1935 až 1938 tu vzniklo 247 pevnostních objektů. Doplnily je kasárny, pevnostní silnice, telefonní síť i překážky určené proti tankům a pěchotě. Dnes část tohoto systému tvoří síť muzeí a turistických tras.
Srub K-S 14 byl v září 1938 dokončen, vybaven a téměř plně vyzbrojen. Na jeho stavbu padlo 2 110 kubických metrů betonu a posádku tvořilo 43 vojáků. Objekt měl dva pancéřové zvony, protitankové kanony, těžké kulomety a devíticentimetrový minomet. Po Mnichovské dohodě byl ale opuštěn bez boje. Dnes v něm muzeum zpřístupňuje mimo jiné ubikace, velitelskou místnost, strojovnu a telefonní místnost.
Scénář, který zůstává hypotézou
Československé opevnění se v roce 1938 do velké bitvy nezapojilo. Cihelna proto nepředvádí skutečný průběh války, ale představuje jednu z možností, jak se mohly události vyvíjet, kdyby se republika rozhodla bránit zbraněmi.
Výsledek případného odporu nelze jednoduše určit. Záležel by na tom, jak dlouho by boje trvaly, na mobilizaci, stavu opevnění, možnostech německé armády i případné pomoci ze zahraničí. Ukázka tak není důkazem toho, jak by válka dopadla, ale názorným připomenutím nejistoty a obtížných rozhodnutí tehdejší doby.
V podzemí K-S 14 se nachází také pamětní síň věnovaná četaři Arnoštu Hradovi. V noci 3. října 1938 se při nuceném opouštění srubu smrtelně postřelil. Objekt je evidován jako válečný hrob.
Historická vozidla i současná armádní technika
Rekonstrukce spojila vojenskohistorické kluby s Armádou České republiky a dalšími bezpečnostními složkami. V dobových uniformách vystoupili českoslovenští dragouni i jednotka Wehrmachtu. Pěchotu a jízdu doplnily polní tábory a pyrotechnické efekty.
Mezi historickými stroji byly tančíky vzor 33, sovětský T-37, rumunský AH-IV, československý obrněný automobil vzor 23 zvaný Želva a nákladní vůz ZIS. Objevila se také technika spojovaná s expozicí Vojenského muzea Králíky: Tatra 813 PM55, BVP-1, T-34, Leopard a OT-64 SKOT.
Vedle ní měla své místo i současná logistika armády. Představila mobilní jeřáby Grove a Liebherr, tahač Scania s návěsem Goldhofer, hasičské cisterny a cisterny na pohonné hmoty. Program doplnily ukázky Policie ČR, hasičů, Celní správy a Vězeňské služby.
Co navštívit v pevnostní oblasti
Vojenské muzeum Králíky přibližuje techniku, výzbroj i historii opevňování. Nedaleká tvrz Hůrka nabízí podzemní prostory dlouhé přibližně 1,75 kilometru a pět bojových objektů nejvyšší odolnosti. Jde o největší veřejnosti zpřístupněný objekt československého opevnění.
V Hůrce se dochovaly také stopy německých zkoušek z období okupace, například pancéřová vrata, šikmý výtah a úzkorozchodná podzemní železnice. V širším okolí lze navštívit tvrz Bouda, pěchotní sruby i řopíky. Z Králík oblastí vede pěší naučná stezka.
Areál Vojenského muzea leží zhruba 300 metrů od železniční zastávky Prostřední Lipka a přibližně kilometr od Velkého náměstí v Králíkách. Během Cihelny je třeba počítat s větším množstvím lidí, dopravními omezeními, hlukem a pohybem těžké techniky; při bojové ukázce se hodí ochrana sluchu a je nutné dodržovat pokyny pořadatelů.