Na návsi v Borku u Kozojed začne v sobotu 10. října 2026 komentovaná automobilová exkurze někdejším plaským panstvím. Během přibližně čtyřhodinové trasy se účastníci podívají na lidové dřevěné stavby, historický mlýn, pozůstatky vodních děl, hospodářský dvůr i kostel. Jednotlivá místa přitom propojí pohled na krajinu jako celek – na práci, dopravu, hospodaření s vodou i duchovní život, které ji po staletí ovlivňovaly.
Vzácná stodola v Borku
Borek je katastrální součástí obce Kozojedy, proto se používá označení Borek u Kozojed, nikoli Borek u Kaznějova. V obci a jejím okolí se dochovalo několik dřevěných staveb z 18. a 19. století. Nejvýraznější z nich je polygonální roubená stodola, mimořádně vzácný typ hospodářské stavby, který z Plzeňska téměř vymizel.
Podobné stodoly se dříve objevovaly častěji na severním i jižním Plzeňsku a také na Klatovsku. S ústupem tradiční venkovské zástavby však postupně mizely. Borský soubor proto připomíná nejen staré stavební postupy, ale také způsob života, v němž obytné a hospodářské budovy tvořily jeden funkční celek.
Od mlýna k soutoku
Z Borku povede trasa k Piplovu mlýnu na Střele. Objekt se v minulosti označoval také jako Žaloudkův a písemné zmínky o něm existují nejpozději ze 16. století. Vodu k němu přiváděl přibližně dvě stě metrů dlouhý náhon od jezu. V 17. století měl mlýn tři mlýnská složení a stoupu, později se jeho provoz změnil.
Historii mlýna ovlivnily dvě ničivé události. Povodeň v roce 1872 zničila mlýnici i vodní dílo a po obnově objekt v roce 1915 vyhořel. Nová stavba už využívala Francisovu turbínu a zahrnovala také pilu. Dnes slouží jako pila a nemá funkční vodní motor, nejde tedy o běžně přístupnou památku. Při exkurzi bude možné vnímat především její umístění v systému řeky a okolní krajiny.
Od Piplova mlýna čeká účastníky pěší úsek k soutoku Berounky a Střely. Cesta měří zhruba dva kilometry tam i zpět. Ukáže, jak významnou roli měly vodní toky v klášterním hospodářství: poskytovaly energii mlýnům a zároveň ovlivňovaly dopravu, zemědělství i výběr míst pro stavby.
Dřevěné stavby v Jarově
Automobily potom zamíří do Jarova, který se dříve nazýval Rájov. Ves je poprvé písemně doložena v roce 1250 a zachovala si několik dřevěných staveb z první poloviny 19. století. Od roku 1995 je vesnickou památkovou zónou.
Mezi zastávky patří bývalá škola. Otevřena byla v roce 1906, ale v roce 1959 musela kvůli nedostatku dětí skončit. Pozornost si zaslouží také roubená sýpka s pavláčkou u domu čp. 2, která připomíná význam skladování úrody v tradiční usedlosti.
Rybník, dvůr a závěr u kostela
Další část výpravy představí vodní dílo Trojer na říčce Třemošné a hospodářský dvůr Třemošnice v katastru Žichlic. V Chotiné se dochovaly části hráze někdejšího rybníka. Z klášterního dvora zůstala barokní stodola, zatímco jeho boční křídla nahradily novější objekty. Trasa tak ukáže nejen historickou podobu areálu, ale i jeho proměnu v současnosti.
Poslední zastávkou bude kostel Nanebevzetí Panny Marie v Plané u Nynic. Nejde o Planou u Mariánských Lázní. Kostel je kulturní památkou chráněnou od roku 1958 a zároveň stojí na území evidovaném jako archeologické naleziště první kategorie.
Exkurze se koná v sobotu 10. října 2026 od 14 hodin. Sraz je na návsi v Borku u Kozojed, závěr přibližně v 18 hodin u kostela v Plané u Nynic. Mezi jednotlivými místy se jede v konvoji vlastních automobilů, celá trasa měří asi 28 kilometrů a pěší část od Piplova mlýna vyžaduje turistickou obuv.
Výpravu vede Mgr. et Mgr. Pavel Beneš a pořádá ji Centrum baroka Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici. Vstupné je dobrovolné, kapacita konvoje je nejvýše 50 osob a rezervace je nutná na telefonním čísle 373 396 410.