Ostroh se zříceninou Kozlova dnes obklopuje voda Dalešické přehrady. Před jejím napuštěním v roce 1976 vedla k hradu přístupová cesta; ta zmizela pod hladinou a někdejší návrší se proměnilo v ostrov, případně poloostrov podle výšky vody. Hrad leží v meandru řeky Jihlavy přibližně kilometr jihozápadně od Kozlan.
Hrad, po kterém zůstaly terénní stopy
Kozlov byl nevelkým opevněným sídlem, nikoli rozlehlým královským hradem. Přirozenou ochranu mu poskytovaly prudké svahy ostrohu a skalní útvary. Přístup z náhorní plošiny zajišťoval příkop.
Jádrem hradu byla obytná věž o rozměrech zhruba 14 krát 14 metrů. Její zdi dosahovaly síly přibližně 2,4 až 3 metry a přízemí mohlo být rozděleno až na tři místnosti. K věži přiléhalo asi 70 metrů dlouhé úzké předhradí. Na jeho východním konci se nacházel příkop široký přibližně 13 metrů a příčná hradba, z níž je patrná hlavně terénní hrázka. Podél severní strany mohly stát dvě zděné budovy.
Na místě dnes nenajdete zachované sály ani rozsáhlé zdi. Z archeologické lokality jsou viditelné zbytky zdiva věže, základy, příkopy, valy a další stopy opevnění. V zarostlém skalnatém terénu se některé relikty hledají obtížněji.
Výhledy na ostroh a zatopené údolí
Jedním z nejlepších míst k pozorování Kozlova jsou Kozlovské skály na protějším břehu. Otevírá se odtud pohled na hradní ostroh, přehradu i zatopené údolí Jihlavy. Zdejší světlá gföhlská rula kontrastuje s vodní hladinou a severní svahy pod hradem místy padají k vodě téměř kolmo.
Za obvyklé výšky hladiny je pěší přístup ke zřícenině obtížný. Ostroh lze bezpečněji pozorovat z vyhlídky, od nedalekého Holoubku nebo z výletní lodi. Když hladina výrazně klesne, může se vynořit skalní šíje spojující ostroh s okolím. Nejde však o pravidelně přístupnou ani běžně značenou cestu; výšku vody ovlivňuje také provoz přečerpávací vodní elektrárny.
Co víme o historii Kozlova
Vznik hradu se obvykle klade do období po polovině 14. století. O jeho založení, prvních majitelích i přesném účelu se dochovalo jen málo zpráv. Kozlov stál na území třebíčského kláštera a patřil do širšího systému jeho manských sídel a opevněných bodů mezi řekami Jihlavou a Oslavou.
Hrad mohl být protiváhou šlechtickému Holoubku na protějším břehu Jihlavy. Místní tradice ho spojuje také s ochranou klášterního majetku a později s loupeživou posádkou. S její likvidací mohl souviset zánik sídla. Přesný rok není jistý: uvádí se poboření kolem roku 1440 i rok 1466. Opatrně lze říci, že Kozlov zanikl během 15. století, patrně v souvislosti s likvidací loupežných posádek v Pojihlaví. Zpráva z roku 1556 už o něm mluví jako o pustém Kozlově.
Výlet z Kozlan a okolní cíle
Výchozím bodem může být obec Kozlany. V okolí vedou turistické varianty směrem ke Kozlovským skalám, najdete tu zelenou značku i informační tabule. Poslední úsek ke zřícenině ale nemusí být značený a cesta přes skály zahrnuje strmé, místy téměř svislé pasáže. Na pohyb v terénu je potřeba pevná obuv a opatrnost; k hradu se nevydávejte bez znalosti aktuální hladiny a přístupnosti břehů.
Pro rodiny s dětmi, seniory a návštěvníky bez zkušeností s pohybem ve skalách je vhodnější výhled z Kozlovských skal nebo plavba po přehradě. Výlet v okolí lze spojit se zříceninami Holoubek a Čalonice, Wilsonovou skálou nebo Kozlovskou podkovou. U přehrady jsou také možnosti občerstvení, vodních aktivit a ubytování.
Kozlov je nemovitou kulturní památkou a významnou archeologickou lokalitou. Zdivo proto nerozebírejte, nekopejte, neodnášejte nálezy a nevstupujte do nestabilních částí ruin.