Výstup na Velký Špičák u Kovářské zabere jen kratší dobu, rozhodně ale nejde o nenáročnou procházku. Čedičový vrchol dosahuje přibližně 965 metrů a cesta k němu vede po naučné stezce, kterou její správce označuje za těžkou. Odměnou je široký výhled do Krušných hor a několik zastavení s příběhy zdejší krajiny.
Stezka začíná kousek od Kovářské
Trasa tvoří okruh, který začíná i končí zhruba dva kilometry od městyse Kovářská. Pro navigaci lze využít souřadnice 50.4604967 N, 13.0952150 E. Cestu označují směrové ukazatele a její povrch tvoří zemina s kamenivem. Sedm informačních panelů rozděluje výstup na jednotlivá témata, takže cesta není pouze rychlým zdoláním kopce.
Krátká vzdálenost neznamená pohodlný terén. Některé úseky jsou strmé a po dešti, při náledí nebo ve sněhu mohou být ještě náročnější. Pevná obuv je proto praktickou nutností. Stezka je přístupná po celý rok, během zimy však více záleží na počasí a stavu povrchu. V lese se navíc mohou dočasně provádět práce. Trasa není vhodná pro kočárky ani pro lidi s omezenou pohyblivostí.
Co ukazují panely o krušnohorských lesích
Jedno z hlavních témat naučné stezky představuje obnova lesů po exhalační kalamitě z 80. let 20. století. Škodliviny z průmyslové oblasti tehdy výrazně poškodily porosty a některé části Krušných hor přišly o svou původní podobu. Les se od té doby nevrací do někdejšího stavu najednou – mění se jeho druhové složení i celkový vzhled krajiny.
Na Velkém Špičáku je tak možné sledovat nejen samotnou přírodu, ale také její postupný vývoj a zásahy člověka, které k obnově směřují. Lesní prostředí tu vypráví o průmyslové zátěži, proměnách hospodaření i dlouhé cestě k novému podoba zdejší krajiny.
Obzor s Přísečnickou přehradou i Fichtelbergem
Vrchol nabízí kruhový výhled na Přísečnickou přehradu, Jelení horu, Meluzínu, Měděnec a Klínovec. Při dobré viditelnosti se na německé straně objeví také Fichtelberg. Z jednoho místa tak lze přehlédnout výraznou část českých i německých Krušných hor.
Výhled zároveň souvisí s dalším příběhem, který stezka připomíná. Jedno ze zastavení se věnuje městu Přísečnice, jež zaniklo po vzniku dnešní Přísečnické přehrady a zmizelo pod její hladinou. Krajina kolem Velkého Špičáku tak ukazuje nejen přírodní proměny, ale i místo, které už dnes existuje v jiné podobě.
Stopy letecké bitvy z roku 1944
Historická část stezky se vrací k událostem z 11. září 1944, kdy v okolí Kovářské proběhla letecká bitva a havarovaly zde americké bombardéry. Z celkem třinácti sestřelených bombardérů jich podle leteckohistorických údajů pět dopadlo v okolí obce. Dnešní tiché lesy tak ukrývají vzpomínku na dramatickou kapitolu závěru druhé světové války.
Více se o této události návštěvníci dozvědí v Muzeu letecké bitvy nad Krušnohořím přímo v Kovářské. Expozice obsahuje části sestřelených letadel, dobové fotografie a dokumenty, uniformy i diorámata. Muzeum otevřeli v roce 1997 za účasti amerických a německých veteránů. Jeho pravidelný provoz bývá omezený, skupiny se však mohou domluvit na návštěvě i mimo běžnou otevírací dobu.