Stará fara na adrese Kovářov 1 je zajímavou zastávkou při procházce centrem obce. Její historie sahá dál než k baroknímu vzhledu: původně tu stávala renesanční tvrz, z níž se později stalo církevní sídlo. V sousedství domu stojí také barokní sousoší Kalvárie.
Panské sídlo vystřídala fara
Tvrz zvanou Nový Kovářov nechal podle obecního historického průvodce postavit Jan Hruška z Trkova, přibližně v polovině 16. století. K proměně někdejšího šlechtického sídla ve faru došlo patrně kolem roku 1675. Pozdně barokní úpravy následovaly až později: začaly roku 1739 a dokončeny byly v letech 1739–1740.
Dnešní stavba tak nese stopy různých období. Její starší základ tvoří renesanční tvrz, zatímco barokní přestavba jí vtiskla podobu, kterou si dnes spojujeme s farou.
Barokní průčelí a dochované detaily
Budova má přibližně čtvercový půdorys o rozměrech zhruba 15 krát 15 metrů a je podsklepená. Fasádu člení plastické zdobné prvky a střechu tvoří mansardová konstrukce. Zachovaly se také historické části stavby a prvky interiéru.
V jedné z místností v horním patře se dochovala ornamentální malba na omítce z roku 1763 a rokoková kachlová kamna. Veřejné prohlídky interiéru ani pravidelné otevírací hodiny obec neuvádí.
Areál, který se proměnil
Faru kdysi obklopoval hospodářský dvůr, ovocná zahrada a rybník. Z někdejšího zázemí se velká část nedochovala a prostor později proměnila výstavba kulturního domu. Uváděné datum jeho výstavby se v podkladech liší: obecní historický průvodce zmiňuje rok 1967, jiné podklady rok 1969.
Hned vedle fary stojí sousoší Kalvárie, které nechal roku 1732 zřídit zdejší farář Jan Šimon Diviš. Jeho součástí jsou mimo jiné sochy Panny Marie Bolestné a svatého Jana Evangelisty. Autorství se tradičně připisuje F. M. Brokoffovi, jistě potvrzené však není.
Knihovna se přestěhovala
V budově dříve sídlila obecní knihovna, která se roku 2007 přesunula do prostor obecního úřadu na adrese Kovářov 63. Stará fara tedy dnes knihovnou není; její interiér nemá obec uvedený jako veřejně přístupný.