V kouřimském skanzenu se dá během jedné návštěvy projít mezi stavbami, které pocházejí z různých koutů Čech. Jednou z nejstarších je polygonální roubená stodola z Durdic čp. 7, postavená roku 1648. Do areálu byla převezena v roce 1972 jako vůbec první objekt; odborný sborník ji označuje za nejstarší dochovanou stavbu tohoto typu v České republice.
Muzeum lidových staveb leží v lokalitě Na Hrázce, v Ruské ulici, asi kilometr od historického centra města. Najdete ho ve starém ovocném sadu, jehož prostředí podtrhuje venkovský charakter areálu.
Od záchranného projektu k přehlídce českých regionů
Vznik skanzenu souvisel s výstavbou vodárenské nádrže Švihov na Želivce. Od roku 1972 se sem stěhovaly lidové stavby z území, kterému hrozilo zatopení. První část muzea se otevřela veřejnosti v roce 1976, takže v roce 2026 připadá padesáté výročí jejího zpřístupnění.
Původně záchranný projekt se postupně rozšířil o záměr představit lidové stavitelství z většího území. Na začátku 90. let se ustálilo zaměření na regionální typy ze středních, severních a východních Čech. Kouřimský areál je díky tomuto širokému záběru označován za jediný nadregionálně zaměřený skanzen v České republice.
Stodoly, kovárna a vybavení domácností
Jednotlivé objekty ukazují, jak se podle kraje měnily stavební postupy, materiály i podoba hospodářských budov. Vedle stodoly z Durdic stojí za pozornost dvanáctiboká roubená stodola ze Želejova s vysokým krovem a doškovou střechou. V areálu jsou také statek z Týřovic, roubená kovárna ze Starého Bydžova a pískovcová brána z Tismic. Další stavby pocházejí z Budče, Jílového a Semilska.
Prohlídka nekončí u obvodových stěn. Interiéry přibližují bydlení i práci na venkově prostřednictvím dobového nábytku, dílenského vybavení, hospodářského nářadí a strojů. K vidění je také zařízení na domácí zpracování mléka, ukázky domácké výroby a malý tkalcovský stav. Připomínají, že řada činností, které dnes spojujeme s řemeslem, bývala součástí běžného chodu domácnosti.
Od masopustu po advent
V průběhu roku se skanzen proměňuje při národopisném cyklu Český rok na vsi. Programy sledují tradiční kalendář: od Tříkrálové koledy přes masopust, Velikonoce a Letnice až po dožínky, podzimní obyčeje, Svatohavelské posvícení, Mikuláše a advent.
Součástí akcí bývají výklady i praktické ukázky. Letnice mohou zahrnovat volbu a průvod zeleného krále, otvírání studánek, lidovou hudbu a řemeslnou práci. Podzimní program přibližuje zpracování zelí, pečení brambor, práci s vlnou i tradiční odrůdy ovoce ze zdejšího sadu. Návštěvníci tak vedle staveb poznávají, jak se na venkově slavilo, hospodařilo a předávaly dovednosti.
Nové stavby i výlet do historického centra
Areál byl v roce 1996 prohlášen kulturní památkou. Jeho další rozvoj dlouho brzdily restituční spory o pozemky; po jejich vyřešení se otevřela cesta k nové koncepci a postupné dostavbě. V roce 2019 sem převezli také roubenou konstrukci domu z Měníka u Nového Bydžova z počátku 19. století. Před demolicí zachráněná stavba zatím čeká na znovupostavení, které závisí na čase a finančních možnostech.
V červnu 2026 byla otevřena nová vstupní budova s pokladnou, návštěvnickým zázemím, obchodem a dalšími provozními prostory. Její současná architektura navazuje na prostředí skanzenu tradičním výrazem a doškovou střechou.
Návštěvu lze spojit s procházkou historickou Kouřimí, prohlídkou městského opevnění nebo Muzea Kouřimska. Vstupné i otevírací režim se mění podle sezony a konkrétní akce. Skanzen posloužil také jako filmová kulisa, například pro pohádky Nesmrtelná teta a Tajemství staré bambitky.