Na Mírovém náměstí v Kouřimi tvoří kostel sv. Štěpána a samostatná zvonice výraznou dvojici. Kostel vznikl ve 13. století, pravděpodobně v jeho druhé polovině. Raně gotická stavba má podobu trojlodní baziliky s dlouhým presbytářem a dochovaly se v ní také sedilie, sanktuář i náhrobníky z pozdější doby.
Nejzajímavější prostory se skrývají pod presbytářem. Osmiboká krypta, známá jako kaple sv. Kateřiny, má klenbu nesenou jediným středovým pilířem. Její žebra vytvářejí obrazec osmicípé hvězdy.
Andělé s nástroji z počátku 15. století
Stěny kaple zdobí gotické malby, které vznikaly na začátku 15. století. Zachycují příběhy ze života svaté Kateřiny Alexandrijské, Ukřižování a také Stětí svaté Kateřiny, z něhož se dochovala jen část. Malby byly restaurovány v několika etapách v letech 1999 až 2007.
Nejvýraznějším výjevem je skupina 24 andělů hrajících na hudební nástroje. Mezi nimi jsou loutna, harfa, flétna, dudy, trubka, bubny, triangl, žaltář i portativ. Malba tak vedle náboženského námětu zachovává také obrazovou zprávu o tom, jak mohly hudební nástroje kolem roku 1400 vypadat.
Výzdoba se řadí k okruhu českého dvorského malířství krásného slohu a bývá spojována také s uměleckým prostředím kláštera v nedaleké Klášterní Skalici. Jméno konkrétního autora ale prokázáno není.
Zvony ovládané nohama
Vedle kostela stojí zvonice, jejíž počátky sahají do 16. století. Pravděpodobně vznikla kolem roku 1525 a později prošla renesanční přestavbou. V roce 1670 vyhořela, následovaly opravy a další úpravy, které jí daly dnešní podobu.
Uvnitř jsou zvony Štěpán a Marie, odlité roku 1671 v dílně mladoboleslavského zvonaře Jana Pricqueye. Jejich zvláštností je zavěšení srdcem vzhůru. Rozeznívají se takzvaným vysokým točením: zvoník stojí na dřevěné konstrukci a pohyb zvonu řídí šlapáním na pedály. Stolice se přitom musí volně pohybovat, aby se zbytečně nezatěžovala stavba. Jde o fyzicky náročnou činnost, která vyžaduje zkušenost a respekt k bezpečnosti.
Takové historické zavěšení se v českých zemích dochovalo pouze v Kouřimi a Rovensku pod Troskami. Místní pověst spojuje obrácené zvony s císařem Ferdinandem I.: údajně je nechal takto zavěsit za trest, protože mu Kouřimští při průjezdu městem nezvonili. Jde o vyprávění, nikoli doloženou historickou událost.
Nový zvon Apolena a živá tradice
Zvonový soubor dříve doplňovaly také zvony Václav a Apolena. Původní Apolenu během 20. století dvakrát rekvírovali pro válečné účely. Nový zvon stejného jména se podařilo po dlouhodobé sbírce místních zvoníků a jejich podporovatelů vrátit do Kouřimi. Slavnostně ho přivítali a vysvětili 9. února 2025, na svátek svaté Apoleny.
S novodobým životem zvonice je spojen také Miroslav Růžička, který po desetiletí udržoval tradici zvonění a předával ji další generaci.
Kostel a zvonice nebývají mimo bohoslužby běžně otevřené. Prohlídky zajišťuje Regionální muzeum Kolín prostřednictvím Muzea Kouřimska na Mírovém náměstí. Výstup do zvonice zahrnuje schody a omezený prostor a řídí se zvláštními bezpečnostními podmínkami. Návštěvu lze spojit s procházkou kolem městského opevnění, Pražské brány a dalších památek historického centra.