Ze středu Kostomlat pod Milešovkou vede zelená turistická značka ke zřícenině vzdálené přibližně jeden kilometr. Hrad stojí ve svahu nad obcí a jeho nejvýraznější částí je válcová věž s užší nástavbou a ochozem. Po opravách slouží jako rozhledna a nabízí výhledy do krajiny mezi Krušnými horami a Českým středohořím. Její tvar připomíná máselnici, což je v českém prostředí neobvyklé.
Od středověkého hradu k rozhledně
Kostomlaty vznikly nejpozději před rokem 1333, pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století. Založili je páni z Rýzmburka, označovaní také jako páni z Oseka. První písemné zmínky o hradu i obci pocházejí z roku 1333. Už o dva roky později koupil panství moravský markrabě Karel, pozdější císař Karel IV. K jeho majetku tehdy patřily například Kostomlaty pod Milešovkou, Rtyně nad Bílinou, Metlice, Hlince a Velvěty.
Roku 1388 získal hrad Jindřich Škopek z Dubé. Když začaly husitské války, stál tehdejší majitel Albrecht Škopek z Dubé na katolické straně. V roce 1434 Kostomlaty obléhal husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Přesný průběh událostí se nedochoval, následujícího roku už ale Jakoubek vystupoval jako držitel hradu. Jedna větev jeho rodu pak přijala označení Kostomlatští z Vřesovic.
Dvě nádvoří a palácové zdi
Kostomlaty měly dvě části. Od obce se vstupovalo do dolního hradu, tedy předhradí, a další branou pak do výše položeného jádra. Ochranu zajišťovaly příkopy a valy, místy také parkán, zemní bašta a pozůstatky staršího dřevohlinitého opevnění.
Na místě jsou stále dobře vidět vysoké obvodové zdi dvou rovnoběžných paláců, části hradeb a bran i další obranné prvky. Nádvorní stěny paláců se naproti tomu z větší části sesuly až k základům. Zachované zdivo tak stojí vedle otevřených prostorů, které připomínají rozsah někdejšího sídla.
V 16. století hrad postupně ztrácel význam a renesančnímu způsobu života přestávala jeho podoba vyhovovat. Roku 1606 byl podle regionálních historických přehledů už neobydlený. Po pobělohorských konfiskacích získal panství v roce 1624 Humprecht starší Černín z Chudenic. Podle dobového svědectví byl pustý hrad ještě koncem 18. století krátce znovu obýván.
Výlet ve svahu a přístup do areálu
Krátká cesta z obce je vhodná jako nenáročný výlet nebo zastávka při poznávání Českého středohoří. V samotném areálu však počítejte s nerovným terénem a schody; některé části nejsou dobře přístupné. Jde o historickou zříceninu ve svahu, nikoli o upravený park.
Vnější část hradu bývá podle turistických údajů přístupná také mimo hlavní sezonu. Věž a vybraná místa se otevírají především v turistické sezoně; spolek pečující o hrad uvádí sezonní provoz o víkendech a svátcích. Vstupné je dobrovolné a slouží na záchranu památky.
Při příjezdu autem je třeba respektovat omezení v okolí. Některé příjezdové informace uvádějí možnost dojet po polní cestě pouze k malému rybníku, dál pokračování omezuje ochranné vodárenské pásmo. Jistější je proto počítat s cestou pěšky z obce a řídit se místním značením.
Dobrovolníci, obnova a filmové kulisy
O Kostomlaty pečuje obec společně se Spolkem pro záchranu hradu Kostomlaty. Dobrovolníci se věnují údržbě, ochraně před devastací, zpřístupňování areálu i pořádání kulturních akcí. V roce 2025 obec zahájila další etapu obnovy, která se zaměřila na první bránu, malou věž a navazující hradní zeď.
Na hradě se odehrávaly historické a komunitní akce i představení místních ochotníků inspirovaná příběhem Jakoubka z Vřesovic. Zříceninu využili také filmaři: v roce 2007 se tu natáčely scény pohádky Nejkrásnější hádanka, v níž hrad představoval sídlo loupežníků.
Po návštěvě zříceniny lze výlet prodloužit k barokní Mariánské kapli s pramenem přímo v obci nebo do přírodní rezervace Březina. Ta chrání mimo jiné rašeliniště, jediné v milešovské části Českého středohoří a zároveň největší v celé oblasti.