Dlouhé schodiště zakončené pseudobarokní branou vede ke kostelu svatého Martina na jihovýchodním okraji Kostelce nad Labem. Stavba stojí na vyvýšeném místě nad labskou nivou a její historie sahá do druhé poloviny 13. století. Právě v okolí kostela se rozvíjelo starší osídlení; dnešní město na labském ostrově vzniklo až později.
Místo, které změnilo svou roli
Kostel pravděpodobně vznikl jako farní svatyně. Nelze vyloučit ani to, že stojí na místě starší sakrální stavby. Jeho poloha na návrší z něj učinila přirozené centrum původní části sídla i výrazný bod v krajině.
Když se těžiště města postupně přesunulo, kostel přišel o svou původní farní funkci. Začal sloužit jako hřbitovní kostel a tuto roli má dodnes. Okolní starší hřbitov a další stavby tvoří kompaktní areál, který působí jako samostatný historický celek na okraji města.
Gotické jádro a pozdější přestavby
Nejstarší gotický základ stavby se v průběhu staletí proměňoval. Výraznou podobu jí dala především pozdně gotická přestavba, při níž vzniklo trojlodí s asymetricky rozmístěnými pilíři a trojboký presbytář, tedy prostor u hlavního oltáře.
Pozdně gotický původ připomínají hrotitá okna s bohatými kružbami. Presbytář i sakristie jsou zaklenuty křížovou žebrovou klenbou, zatímco trojlodí má plochý strop. Různá řešení v jednotlivých částech kostela ukazují, že jeho dnešní podobu utvářelo více stavebních etap.
Další změny přineslo 18. století. Roku 1769 byla do interiéru vestavěna kruchta a postavena západní hranolová věž, jejíž dnešní část souvisí s barokními úpravami. Interiér doplňuje novogotický hlavní oltář a kazatelna z roku 1702.
Schodiště, brány a márnice
Kostel obklopuje ohradní zeď se třemi branami. Součástí areálu je také starší část hřbitova a barokní márnice z druhé poloviny 18. století. Dlouhé přístupové schodiště s pseudobarokní branou vzniklo přibližně roku 1894, kdy se kostel dočkal také opravy.
Při cestě vzhůru se postupně otevírá pohled na kostel i jeho okolí. Stavba stojí na pohledově výrazném místě a je důležitou urbanistickou i krajinnou dominantou. Zeď, brány a márnice doplňují samotný kostel o další vrstvy historie.
Proměny využití a okolní památky
Regionální prameny uvádějí, že kostel v josefínské době sloužil jako skladiště střelného prachu. Jde o sekundárně doložený údaj, který připomíná i méně obvyklé využití sakrálních staveb v minulosti.
Kostel svatého Martina lze spojit s procházkou historickým Kostelcem nad Labem. V jejím rámci lze navštívit také kostel svatého Víta a historické jádro města. Interiér kostela si lze prohlédnout podle aktuálního režimu kostela nebo hřbitova; pevná návštěvní doba uvedena není.