V Černokosteleckém zájezdním pivovaru vede prohlídková trasa od příjmu ječmene až do sklepů, kde pivo zrálo. Návštěvníci procházejí autentickými prostorami sladovny a pivovaru, mezi historickými stroji, káděmi i chladicími zařízeními. Některé technologie se při ukázkách opět rozbíhají, takže nejde jen o návštěvu muzea s exponáty za sklem.
Areál s historií od 19. století
Právo vařit pivo a vyrábět slad získal Kostelec nad Černými lesy už roku 1489, kdy jej král Vladislav II. Jagellonský povýšil na městečko. Tehdejší zámecký pivovar zničil požár v roce 1836. Nový provoz v podzámčí se stavěl v letech 1838 až 1841 a v dalších desetiletích se postupně rozšiřoval.
Roku 1873 přibyl sladovnický hvozd, varna, chladicí štoky, spilky i ležácké sklepy. Koncem 19. století pivovar přešel na parní pohon, sklepy se rozrostly a nad areálem vznikl tovární komín. Většina dochovaného funkčního vybavení pochází z úprav z let 1931 a 1932.
Vaření piva skončilo v roce 1987 a areál následně chátral. V roce 2000 jej koupili Milan Starec a Tomáš Vodochodský. O rok později začalo vyklízení, při němž bylo odvezeno přibližně 6 000 kubíků suti. Dnes je pivovar kulturní památkou a funguje v něm muzeum, restaurace, kulturní centrum i minipivovar.
Od ječmene až po ležácký sklep
Národní muzeum pivovarnictví otevřelo v roce 2007. Postupně získalo technologie ze zaniklých pivovarů z celé střední Evropy a expozice dnes zabírá přibližně 4 000 metrů čtverečních. Je umístěná v historických prostorách pivovaru, sladovny i sladového žentouru.
Trasa přibližuje čištění ječmene, jeho klíčení na humně, hvozdění a šrotování sladu i vaření mladiny. Pokračuje přes spilku, kde probíhalo kvašení, až do sklepů určených ke zrání piva. Uvidíte například čističky ječmene, sladový šroťák, elevátor, historické kompresory a odkličovačky.
Výrazným exponátem je varna vytápěná přímo dřevem. Její rozměry a zachovaný způsob otopu jsou neobvyklou kombinací a muzeum zařízení označuje za světový unikát svého druhu. K dalším pozoruhodnostem patří sprchový chladič mladiny převezený z pivovaru v Nové Pace a velký čpavkový kompresor ČKD z roku 1936.
Sladování, ledování i bednářské řemeslo
Sladovnická část ukazuje, že výroba piva začínala dlouho před vařením. V expozici je pozdně renesanční kamenný náduvník z někdejšího pivovaru v Červeném Záhoří i vzduchový pístový kompresor, kterým se provzdušňoval namočený ječmen. Na schodišti stojí přibližně sto let starý fukar značky Alois Gracias, který je stále funkční.
Ve spilce se návštěvníci seznámí se staršími postupy kvašení, zákvasným vajíčkem, káděmi a chlazením ledem. Na dvoře je bednárna věnovaná výrobě dřevěných pivovarských sudů. Při tematických akcích se tu předvádí bednářské řemeslo a práce spojená s výrobou i údržbou sudů, v nichž pivo zrálo.
Samostatnou stavbou je polygonální žentourový mlýn: osmiboký mlat s horizontálním žentourem, který původně poháněla zvířata. Bývá označován za pravděpodobně největší stavbu svého druhu v Evropě. Jeho revitalizace pokračuje, stejně jako budování plně funkčního historického sladovnického kouřového hvozdu.
Prohlídky a Černokostelecké Vykulení
Na obnovu areálu přispěly v letech 2021 až 2024 fondy EHP a Norska. Práce zahrnovaly opravy střech, fasád a dvorních ploch i obnovu varny, parního stroje a sladovnického zařízení. V listopadu 2025 získala záchrana pivovaru dvě ocenění Patrimonium pro futuro od Národního památkového ústavu: za záchranu památky a cenu veřejnosti.
V sobotu 12. září 2026 se má konat XXIII. Černokostelecké Vykulení. Program počítá se speciálními prohlídkami při chodu parního stroje, kompresorů, šrotovny, varny a sprchového chladiče. Chystá se také ochutnávka piva ze sklepa čepovaného z dřevěného sudu a ukázka, při níž voli otáčejí historickým žentourem.
Běžné komentované prohlídky se konají především od května do září a jejich termíny je třeba ověřit předem. Začínají v návštěvnickém centru na nádvoří, v prostoru někdejší lahvárny. Prohlídku lze spojit s návštěvou restaurace a ochutnávkou místního piva.