Úzký průchod pod šindelovou střechou, po stranách dřevěné stěny a pod lávkou Svratka. Tak vypadá přechod přes řeku ve Švařci, místní části Koroužného. Stavba spojuje Švařec s pravým břehem v lokalitě Orel a navazující cestou ke Koroužnému. Je určena pouze pěším a dodnes slouží svému původnímu účelu.
Od brodu k lávce
Než vznikla, překonávali lidé řeku brodem. Lávka usnadnila pěší cestu ze Švařce přes Orel do Koroužného. V době stavby byl Švařec samostatnou obcí a její obyvatelé nechali přechod vybudovat na vlastní náklady. Pomohl také tehdejší majitel pernštejnského velkostatku, hrabě Vladimír Mitrovský z Rožínky, který byl patronem místní kaple.
Obecní kronika datuje vznik lávky do roku 1873. Vypráví se také o podstatně starším, zhruba třistaletém původu, tuto tradici však nelze spolehlivě spojit s dnešní dřevěnou konstrukcí.
Dřevo chrání střecha, konstrukci nesou kamenné pilíře
Celková délka lávky se uvádí přibližně 22 až 22,6 metru. Rozdíl mezi údaji může vycházet z odlišného způsobu měření nebo z popisu různých stavů stavby. Průchod je široký asi 1,6 metru, takže se uvnitř míjejí pěší jen s ohledem na omezený prostor.
Nosnou část tvoří roubená věšadlová konstrukce. Její dřevěné prvky rozvádějí zatížení k opěrným bodům a umožňují překlenout řeku bez podpory uprostřed toku. K výrazným částem patří dvojice mohutných zdvojených trámů, které dosahují téměř půlmetrové tloušťky.
Sedlová střecha je pokrytá štípanými šindely. Chrání dřevěné části před přímým působením deště, sněhu i slunečního záření. Konstrukce stojí na dvou kamenných nábřežních pilířích, které ji zvedají nad hladinu a pomáhají omezit působení vlhkosti.
Opravy zachovaly historickou podobu
Dřevěná stavba se během své existence neobešla bez údržby. Opravy proběhly v 80. letech 20. století a v roce 2006 následovala rozsáhlejší rekonstrukce. Některé trámy a poškozené části tehdy nahradily nové a lávka dostala také nový dřevěný plášť.
Obecní údaje připomínají rovněž opravu z roku 1892, u starších zásahů však není vždy možné přesně určit, jak na sebe jednotlivé etapy navazovaly. Díky obnovám si lávka uchovala charakteristické historické řešení. Bývá označována za chráněnou technickou památku a patří k výrazným dochovaným dřevěným mostním stavbám v okolí Bystřicka.
Výlet údolím Svratky
Švařecká lávka připomíná, jak důležitá byla pro menší obce dostupná cesta přes řeku i jak zručně dokázali stavitelé pracovat se dřevem. V údolí Svratky ji lze zasadit do souvislosti s dalšími historickými roubenými přechody, například v Černvíru nebo na Prudké.
Nedaleko stojí kaple Nejsvětější Trojice a v okolí se nachází také národní přírodní památka Švařec, vyhlášená v roce 1985. Chráněné území zahrnuje cenná luční společenstva, jalovcovou stráň i vzácné rostliny, proto je při pohybu v něm třeba respektovat návštěvní pravidla.
K lávce vedou z obou stran strmé dřevěné schody, takže není bezbariérová. Jejich počet se v různých popisech liší podle toho, jak jsou započítány. Švařec leží přibližně 8,5 kilometru vzdušnou čarou od Bystřice nad Pernštejnem, po silnici může být cesta výrazně delší. Samostatné návštěvní zázemí ani parkoviště přímo u lávky nejsou uváděny.