V centru Korouhve stojí vedle kostela sv. Petra a Pavla dvě stavby, které vyprávějí o různých podobách zdejší minulosti. Zvonice uchovává zvon z roku 1532, zatímco nedaleká kostnice připomíná někdejší ukládání ostatků i dobové přemýšlení o pomíjivosti života. Obě budovy jsou součástí historického hřbitovního areálu.
Zděná spodní část a dřevěné patro
Zvonice ze 17. století není celá dřevěná. Její spodní část je zděná, nad ní se zvedá dřevěné zvonové patro. Čtyřbokou barokní stavbu kryje stanová šindelová střecha a její okapní římsu zdobí historické malby. Na začátku 90. let 20. století je restauroval akademický malíř Jiří Šindler.
Střílnová okénka v přízemí i v patře naznačují, že zvonice mohla mít také obrannou funkci. Spolu s okolními stavbami tvoří výraznou součást prostoru kolem kostela.
Osm zvonů a nejstarší z roku 1532
V průběhu času viselo ve zvonici celkem osm zvonů. Nejstarší je zároveň největší: pochází z roku 1532 a podle místních podkladů stále slouží svému účelu. Měří přibližně jeden metr na výšku, jeho průměr je 1,165 metru a hmotnost se odhaduje na 1 200 kilogramů.
Dochoval se také zvon z 18. století, na jehož těle je reliéf svatého Jana Křtitele. Historické zvony tak nejsou jen připomínkou minulosti, ale jejich hlas zůstává spojený s životem obce a kostela.
Kostnice s oltářem z lidských kostí
Kostnice je podle popisů starší než zvonice. Má polygonální půdorys, kuželovitou střechu a dřevěné patro kryté šindelem. Sloužila k ukládání kostí, které se při rozšiřování hřbitova ocitly mimo původní hroby.
Uvnitř je oltář sestavený z lidských lebek a kostí. Jeho podoba souvisí s někdejším zacházením s ostatky a s připomínáním lidské pomíjivosti. Místní tradice přisuzuje jeho vytvoření kuchaři prvního lokalisty Jana Haveleho, autorství ale není spolehlivě doloženo.
Proměňoval se i způsob, jakým se do kostnice ukládaly ostatky. Původně se do ní kosti vhazovaly otvorem v kuželovité střeše. Později byly ve zdivu vybourány dveře a okna a otvor ve střeše zakryl šindel.
Součást areálu s kořeny ve 13. století
Kostel sv. Petra a Pavla má původ ve 13. století. Z nejstarší stavební etapy se dochoval především gotický presbytář. Zvonice, kostnice a hřbitov doplňují jeho příběh o další období, od středověku přes barokní úpravy až po současnost.
Celý areál je památkově chráněný. Nejde však o opuštěnou historickou kulisu: kostel i okolní prostor dál slouží církevnímu a hřbitovnímu životu. Při některých příležitostech se tu konají komentované prohlídky.
Kde areál najdete a kdy se podívat dovnitř
Zvonice i kostnice stojí u kostela v centru Korouhve. Souřadnice kostela jsou 49°40.26938' N, 16°14.78753' E. Kostnice nebývá běžně trvale otevřená, možnost prohlídky jejího interiéru lze domluvit s obecním úřadem nebo farností. Při mimořádných akcích, například během Noci kostelů, se mohou konat komentované prohlídky a zpřístupnění prostor, které jindy zůstávají zavřené.
Areál je stále součástí fungujícího kostela a hřbitova, proto je při návštěvě třeba respektovat jeho pietní charakter.