Modlitebna na vyvýšenině v Tesařově je dobře viditelná už z okolní krajiny. Stojí přibližně 710 metrů nad mořem a její osmiboký půdorys završuje věžička. Ke kapli přiléhá horský hřbitov; z místa se otevírají výhledy směrem k rozhledně Štěpánka a Krkonoším.
Od setkávání u chaty k vlastní kapli
Než evangelíci z Tesařova a okolí získali vlastní modlitebnu, scházeli se od roku 1903 u chaty Zvonice. Nejprve zamýšleli postavit větší novogotický kostel, jehož výstavba však přesahovala možnosti místní komunity. Nakonec zvolili menší, úspornější řešení, které mělo sloužit k bohoslužbám.
Základní kámen položili 20. května 1909 a místní se na stavbě podíleli převážně vlastními silami. Už 20. října téhož roku se kaple slavnostně vysvěcovala. Od položení základního kamene do dokončení tak uplynulo zhruba pět měsíců.
Osmiboký návrh mladého architekta
Projekt připravil berlínský architekt Dr. Otto Bartning, kterému bylo v době vzniku stavby pětadvacet let. Tesařovská kaple patří k jeho raným realizacím; později se stal významnou osobností evangelické sakrální architektury. Její soustředěný osmiboký prostor je určený společnému shromáždění a podle obecních informací má dobrou akustiku. Konají se tu proto také komorní koncerty a programy duchovní hudby.
Podobný Bartningův návrh najdeme v rakouském Dornbirnu. Tamní evangelický kostel, vysvěcený v roce 1931, je větší a mírně upravenou kopií tesařovské kaple.
Hřbitov připomíná proměny pohraničí
Hřbitov u kaple vznikl v roce 1911, povolení k pohřbívání ale úřady vydaly až v roce 1913. Před jeho udělením zde byly pohřbeny dvě dcery místního truhláře Ulmana. V Kořenově jsou dnes tři veřejná pohřebiště: kromě Tesařova také v Polubném a Příchovicích.
Po odsunu německého obyvatelstva v roce 1945 kaple přišla o část své původní funkce, její příběh však pokračuje. Dnes je spojená s tradicí Jednoty bratrské a Ochranovského seniorátu Českobratrské církve evangelické. Slouží jako kazatelská stanice sboru Jednoty bratrské v Železném Brodě.
Modrá trasa a možnosti návštěvy
Z centra Kořenova se ke kapli dá dojít po modré turistické trase dlouhé přibližně dva kilometry. Vnější prostor je přístupný celoročně, interiér se otevírá při vybraných kulturních akcích, bohoslužbách nebo po předchozí domluvě. V sezoně, obvykle od začátku června do konce září, se zde konají ekumenické bohoslužby zpravidla v neděli dopoledne; jejich termíny se mohou měnit.
Hřbitov je pietním místem a parkování přímo u kaple může být omezené. Po setmění bývá stavba nasvícená reflektory, takže se uplatní i jako výrazný orientační bod v krajině.