Od koupaliště v Kopřivnici se dá vyrazit lesními cestami k Šostýnu, hradu, z něhož dnes zůstaly valy, příkop, základy a části zdiva. Návštěva je krátkou zastávkou v lese i příležitostí představit si podobu středověkého opevnění, které střežilo důležitý prostor Moravské brány. Kdo chce, může pokračovat po Lašské naučné stezce k dalším místům v okolí.
Hrad, který brzy osiřel
Šostýn, ve starších pramenech uváděný jako Schornstein, vznikl pravděpodobně na konci 13. století. Jeho založení se na základě písemných zpráv a archeologických nálezů spojuje s rodem z Hückeswagenu a za stavebníka bývá označován hrabě Jindřich z Hückeswagenu. Starší literatura přisuzovala vznik hradu olomouckému biskupovi Brunovi ze Šaumburka.
Hrad stál nedaleko štramberského a byl součástí širší soustavy opevnění v prostoru Moravské brány. Vnitřní hrad chránil příkop a mohutný val, přístup vedl přes padací most. Obrannému systému vévodila válcová věž o průměru přibližně 6,5 metru. Nejlépe se zachovalo obytné jádro na jižní straně nádvoří.
Zpráva z roku 1467 už Šostýn popisuje jako zpustlý. Také archeologické nálezy ukazují, že hrad byl opuštěn kolem poloviny 15. století. Jeho pozůstatky pak postupně zakryl les.
Co odhalily vykopávky
Výzkum, který začal v roce 1988, vedli Jiří Tichánek a Ladislav Kostelník pod odborným dohledem Emanuela Grepla. Během přibližně dvanácti let archeologové odkryli dosud neznámý půdorys hradu a získali řadu poznatků o jeho stavební podobě. Mezi zásadní objevy patřil okrouhlý bergfrit, tedy obranná věž, která pomohla hrad lépe zařadit mezi středověká opevnění a podpořila jeho spojení s rodem z Hückeswagenu.
Z výzkumu pocházejí mince, železné předměty i komorové kachle. Pozornost poutá také Šostýnská Venuše, figurka ze slonoviny nalezená při vykopávkách ve 30. letech 20. století. Nálezy jsou uložené v depozitáři kopřivnického muzea; ty nejcennější si lze prohlédnout v jeho expozici.
Pěšky z Kopřivnice, případně dál do okolí
Výchozím bodem může být parkoviště u kopřivnického koupaliště. Šostýn leží na Lašské naučné stezce a od rozcestí Pod Pískovnou k němu vede odbočka dlouhá přibližně 400 metrů. Po návratu na hlavní trasu lze zamířit například k Bezručově vyhlídce nebo k Raškovu kameni. Cesta vede po pěšinách, lesních a zpevněných cestách i po asfaltu, proto se hodí především pro pěší.
Delší možností je okruh Za poznáním Kopřivnice. Začíná u nádraží a pokračuje přes koupaliště, Bezručovu vyhlídku, Šostýn, Raškův kámen, Štramberk a Bílou horu, odkud se vrací k dalším kopřivnickým zajímavostem. Trasa měří 16,8 kilometru, překonává převýšení 661 metrů a její absolvování zabere zhruba šest hodin. Jde o středně náročný výlet; občerstvení je dostupné hlavně v zastavěných částech.
Co čekat na místě
Na Šostýně nejsou zachované rozsáhlé paláce ani interiéry. V lesním terénu jsou patrné především základy, části nadzemního zdiva, valy a příkop. Půdorys někdejšího hradu se tak ukazuje spíš při pozorném pohledu na terén než v podobě výrazné siluety. Dochované zdivo bylo citlivě konzervováno a na zabezpečení lokality se podílelo město Kopřivnice.
Hrad nemá běžnou návštěvnickou adresu ani centrum, proto se při cestě hodí řídit turistickým značením a mapovými podklady. Před výpravou lze ověřit také stav stezek.