Od lázeňských domů v Konstantinových Lázních stačí ujít jen kousek a člověk se ocitne v lesoparku nebo na některé z tras do okolní krajiny. Místní prameny jsou známé po staletí a jejich studená minerální voda se dnes využívá hlavně při léčbě a rehabilitaci nemocí kardiovaskulárního systému. U pramene Prusík si lze podle aktuální dostupnosti také načerpat vodu.
Od Smraďáku k lázeňské tradici
Nejstarší písemná zmínka, která se pravděpodobně vztahuje k místním pramenům, pochází z roku 1566. Tehdy se místo nazývalo Smrdak nebo Smraďák, podle charakteristického zápachu minerální vody. Novodobá historie lázní se obvykle počítá od roku 1803, kdy sedláci z nedaleké Nové Vsi u pramene postavili jednoduchou dřevěnou lázeňskou boudu.
V roce 1812 ji vystřídala kamenná budova s 22 pokoji, jídelnou a pěti lázeňskými kabinami, později známá jako Stará Lázeň. Roku 1837 získali zdejší pozemky Löwensteinové. Další rozvoj podpořila železniční trať mezi Pňovany a Bezdružicemi, která byla otevřena v roce 1901. Úřední uznání lázeňského léčebného místa přišlo v roce 1928.
Co obsahuje pramen Prusík
Přírodním léčivým zdrojem je studená minerální uhličitá voda. Vrt BV 11 – Prusík dosahuje hloubky 40 metrů; voda z něj má teplotu 9,9 °C, pH 5,26 a obsahuje 3136 miligramů oxidu uhličitého na litr. Stejně hluboký vrt BV 12 – Kokašický má obsah CO₂ 2756 miligramů na litr.
Odborné označení vody zní přírodní, studená, hypotonická, železnatá kyselka hydrogenuhličitano-sodno-hořečnatého typu se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité. Lázně a obec uvádějí, že zdejší voda patří díky množství volného oxidu uhličitého k české špičce a v rámci republiky drží prvenství. Opírají se přitom o místní údaje a chemické rozbory.
Voda se používá při uhličitých a suchých uhličitých koupelích, plynových injekcích, rehabilitaci i dalších fyziatrických procedurách. V zimě bývá pitný výklenek přístupný u vstupní haly lázeňského hotelu Prusík.
Okruhy pro pěší i cyklisty
Pro nenáročnou procházku v okolí lázeňského areálu slouží modrý nordic walking okruh dlouhý 1,6 kilometru. Červená varianta měří 4,8 kilometru. Na delší výlet lze zvolit jednu ze čtyř okružních naučných stezek.
Trasa Ke Studánce lásky měří 7,5 kilometru, zatímco okruh Hradišťský vrch má 5,5 kilometru a vede k vyhlídkám i zatopenému čedičovému lomu. Desetikilometrová cesta Ovčí vrch spojuje vrch Krasíkov, zříceninu hradu Švamberk a lokalitu Dolní Polžice. Sedmikilometrová stezka Šipín vede podél Úterského potoka a míjí hrad Gutštejn, Bezemínské hradiště, vyhlídku Šipín i Svatou studánku.
Další pěší a cyklistické trasy směřují ke zříceninám Gutštejna, Volfštejna a Krasíkova, na Hradišťský a Ovčí vrch nebo k zámku v Bezdružicích. V okolí jsou také pravěké lokality u Bezemína a drobné sakrální památky rozptýlené v krajině.
Cyklisté a bruslaři mohou využít místní cyklo-inline stezku dlouhou přibližně 5,3 kilometru. Jejím základem je zhruba tříkilometrový okruh mezi Konstantinovými Lázněmi, Novou Vsí a Starými Lázněmi, na který navazují další větve. V širším okolí pokračuje síť tras Konstantinolázeňska a Stříbrska. Hlavní lázeňský provoz sídlí na adrese Plzeňská 58 v Konstantinových Lázních.