Na skalnaté ostrožně nad údolím Hadovky stojí zřícenina Gutštejna. Nejvíc pozornosti přitahuje obdélná věž se zaoblenými nárožími. Zdivo bergfritu se dochovalo do výšky zhruba dvaceti až pětadvaceti metrů a tvoří výraznou dominantu lesnatého okolí. Hrad leží v katastru Okrouhlého Hradiště, které náleží ke Konstantinovým Lázním na Tachovsku.
Gutštejn je zároveň ukázkou toho, jak se středověké sídlo proměňovalo pod vlivem válečných událostí, stavebních úprav i nestabilního skalního podloží. Jeho dnešní podobu utvářely také osudy rodu, který si podle hradu říkal Gutštejnové.
Hrad na obtížném skalním podloží
Gutštejn vznikl patrně kolem roku 1300 jako rodové sídlo pánů z Gutštejna. Nejstarší písemné zmínky se datují buď do roku 1316, nebo 1319. Gutštejnové se v 15. století řadili k významným šlechtickým rodům západních Čech. Drželi mimo jiné Bělou, Rabštejn nad Střelou, Nečtiny, Tachov a Kromberk.
Hrad tvořilo předhradí a vlastní jádro. Po lichoběžníkovém předhradí dnes zůstaly především patrné terénní tvary. Jádro se rozkládalo ve dvou výškových úrovních a dochovaly se z něj části hradeb, paláců i hlavní věže. Vstupy do bergfritu bývaly v různých výškách; ve zdivu jsou také kamenná ostění spojená s padacími můstky.
Severní palác přiléhal k věži. Jeho pozůstatky zahrnují úzké střílny, klenutá okna a zbytky omítek. Jižní palác stál níže a od severního ho dělil úzký dvorek. V dochované stěně lze najít části sedilií, tedy kamenných sedátek u oken. V západních Čechách jde o neobvyklý nález. Pod palácem se nachází sklep vysekaný do skály a zbytek štoly, která snad souvisela s přístupem k vodě. Podle dochovaných poznatků hrad vlastní studnu neměl.
Obléhání a pozdně gotické úpravy
V dubnu 1422 Gutštejn obléhalo vojsko Jana Žižky. Některé výklady připouštějí, že hrad tehdy padl. K událostem mohou odkazovat dřevěné prvky nalezené v horní části věže: stromy, z nichž pocházejí, byly pokáceny v létě 1421 a 1422. Mohly být použity při opravách po husitském útoku.
Další velké stavební zásahy proběhly na konci 15. století. Věž dostala další nástavbu a pravděpodobně se přestavoval také severní palác. Právě pozdně gotická fáze se výrazně promítá do podoby zříceniny, kterou lze vidět dnes. Opakované opravy a přestavby souvisely mimo jiné s problematickým podložím, jež mohlo způsobovat poškození i zřícení částí stavby.
Osudy majitelů nebyly vždy poklidné. Gutštejnové se dostávali do sporů s králem a někteří z nich podnikali nájezdy v Čechách i Bavorsku. Na hradě měli držet zajatce a žádat za ně výkupné. Posledním členem rodu, který Gutštejn vlastnil, byl Viktorin. Roku 1549 hrad prodal Hanuši Elpognárovi z Dolního Šenfeldu. Správní centrum panství se poté přesunulo do Bezdružic a Gutštejn byl během 16. století opuštěn.
Zřícenina jako součást krajiny
Odlehlá poloha pomohla zachovat část zdiva, protože hrad nebyl ve velkém rozebírán na stavební kámen. Nějaký materiál mohl být použit v nedalekém dvoře Daňkov, který původně sloužil jako hospodářské zázemí hradu. Roku 1816 tam vznikla dančí obora a později také lovecký zámeček.
Ostrožna se zvedá nad Hadovkou v lesích přírodního parku Úterský potok. Stromy a další vegetace se staly součástí obrazu zříceniny: při opravách zůstaly v hradním jádře borovice a na koruně věže rostou jalovce či túje. Okolní krajinu lze vnímat také od Bezemínského hradiště, odkud se otevírá výhled k Hadovce, Gutštejnu a směrem k Vlčí hoře. Hrad tak patří do širšího historického celku s hradišti, mohylovými pohřebišti, potoky a lesními cestami.
Areál je uzavřený
Gutštejn se stal výletním cílem už v 19. století, v době rozvoje nedalekých Konstantinových Lázní. Ve 20. století se na hradě uskutečnily částečné opravy, archeologický průzkum a stavební zajištění. Výzkum stále pokračuje a další nálezy mohou upřesnit vývoj hradu i jeho jednotlivých částí.
Podle informací Národního památkového ústavu k 31. srpnu 2026 je areál pro návštěvníky uzavřený a termín jeho zpřístupnění není stanoven. Hledá se bezpečný způsob, jak památku představit a umožnit pohyb v jejím areálu. Zřícenina navíc představuje riziko pádu a uklouznutí; za zákaz proto není vhodné vstupovat ani prolézat zdivo.
Okolí propojuje přibližně sedmikilometrová okružní naučná stezka Šipín. Vede údolím Úterského potoka a Hadovky kolem Gutštejna, Bezemínského hradiště, mohylového pohřebiště a osady Šipín. Na trase se opakují stoupání a klesání. Její průchodnost i možnosti parkování u dvora Daňkov se mohou měnit; aktuální informace poskytuje správa hradu prostřednictvím kláštera Kladruby.