Výstava Konojedská preludia zve k poznávání místa, které neleží jen v budovách zámku a kostela. Představuje někdejší panství jako propojený celek sídel, zahrad, hospodářských provozů a drobných sakrálních památek. Konojedy, o nichž je řeč, najdete u Úštěku v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, nikoli ve stejnojmenné obci v okrese Praha-východ.
Co všechno výstava zachycuje
Osmnáct panelů se věnuje různým stránkám zdejší historie. Přibližují majitele panství, duchovní správu, servitský klášter i kostel Nanebevzetí Panny Marie. Prostor dostává také umělecká výzdoba kostelů, zaniklé kaple, sochy a kříže, pohřebiště někdejších vlastníků nebo mlýny a hospodářský dvůr s pivovarem. Některé stopy po hospodaření jsou dnes v terénu téměř neznatelné.
Instalace vznikla poprvé v roce 2021 jako výstup dlouhodobého projektu Filozofické fakulty UJEP, který zkoumal kulturní dědictví východního Českého středohoří. V Konojedech se odborníci zaměřili mimo jiné na zámeckou zahradu, okolí vsi, barokní uspořádání krajiny a umístění hospodářských budov. Vycházeli z archivních pramenů, map, stavebních průzkumů i pozůstatků nalezených přímo v terénu.
K výstavě patří také stejnojmenný kritický katalog. Kolektivní monografii editoval Jakub Pátek; má přibližně 336 stran a šestnáct kapitol. Přispělo do ní dvanáct autorů z univerzit, památkové péče, archivů i církevního prostředí. Publikace propojuje dějiny jednotlivých staveb s krajinou, která je obklopovala.
Od tvrze k špitálu a klášteru
Počátky konojedského areálu sahají ke gotické tvrzi ze 14. století. V polovině 16. století ji vystřídal renesanční zámek a zásadní proměna přišla na přelomu 17. a 18. století, kdy se panství spojilo s rodem Šporků, zejména s hrabětem Františkem Antonínem Šporkem.
V letech 1698 až 1709 upravil stavitel Petr Versa původní zámek na špitál a úřední dům. Zároveň vznikl nový špitální kostel. V jednom areálu se tak propojila správa panství, péče o nemocné a duchovní život. Šporkovy stavební aktivity se neomezily na Konojedy: pro panství nechal vzniknout také zámek a faru ve Valkeřicích a kostel v Merbolticích.
Současný kostel Nanebevzetí Panny Marie je pozdně barokní stavbou, která stojí na místě staršího raně barokního kostela. Spolu se zámkem, jenž v minulosti sloužil také jako klášter, tvoří památkově chráněný areál. Nachází se zde i krypta rodu Šporků a servitů, která se otevírá při vybraných akcích.
Stopy panství v okolí
Prohlídka historie nekončí u zdí areálu. Zámecká zahrada je dnes výrazně poškozená, její někdejší významný krajinný celek je však stále částečně čitelný. Staré mapy, půdorysy a fotografie pomáhají pochopit, jak byly zahrada, sídlo a okolní krajina původně propojené.
Výzkum odhalil také zaniklý mlýn na výrobu střelného prachu u Úštěckého potoka. Připomíná, že panství vedle reprezentativního sídla zahrnovalo také výrobní a hospodářské zázemí.
Návštěva Konojed
Výstavu lze spojit s návštěvou kostela; při vybraných příležitostech se zpřístupňuje také krypta. Zámek ani zahrada nejsou běžně volně přístupné. V areálu probíhají stavební práce a možnosti prohlídky se mohou měnit. Informace o trvání výstavy se navíc rozcházejí: některé přehledy uvádějí konec v srpnu 2025, zatímco oficiální program zámku ji zmiňuje také v souvislosti s rokem 2026.
Areál leží na adrese Konojedy 61 u Úštěku. Prohlídka podle aktuálních podmínek obvykle začíná bočním vchodem kostela.