Severní část přírodní rezervace Kobyla u Koněprus tvoří hluboký lom, jehož odkryté stěny odhalují vrstvy vápence. Procházka kolem nich ukazuje geologii Českého krasu zblízka – včetně poruchy, kterou na první pohled v krajině jen tak neuvidíte.
Lom jako záznam dávných pohybů
Ve skalních stěnách se objevují slivenecké krinoidové vápence. Protíná je výrazná přesmyková porucha: horninové bloky se při ní posouvaly vůči sobě. Odkrytý profil tak zachycuje pohyby, které kdysi probíhaly hluboko v zemské kůře.
Vápenec se tu začal těžit na konci 19. století pro Královodvorskou cementárnu. Od roku 1898 ho do Berouna převážela malodráha, kde se surovina dále zpracovávala. Těžba skončila v roce 1929 a opuštěný lom se postupně stal součástí chráněného území.
Rezervace má rozlohu 18,53 hektaru a leží přibližně 1,5 kilometru jihovýchodně od Koněprus. Zasahuje také do katastrálních území Měňan a Suchomast.
Jeskyně s nálezy z doby kamenné
Těžba odkryla vápencový masiv i s jeho krasovými dutinami. Paleontologicky a archeologicky významná Chlupáčova sluj vydala pozůstatky jeskynního lva, hyeny a medvěda, stepního koně i dvou druhů nosorožců. Nálezy dokládají také to, že jeskyni využívali lidé už ve starší době kamenné.
Výzkumu lokality se věnoval badatel Jaroslav Petrbok. V severní části lomu jeho působení připomíná pamětní deska. Kobyla tak vedle geologické minulosti uchovává i stopy čtvrtohorních zvířat a pravěkých lidí.
Stepní svahy, lesy a mokřad
Krajina rezervace se mění podle toho, kam se vydáte. Na slunných místech rostou suché trávníky a skalní step, jinde teplomilné doubravy a dubohabřiny, místy také bučiny. Mezi vzácné rostliny zdejšího území patří silně ohrožený koniklec luční český a chrpa chlumní. Jejich kvetení závisí na sezoně, takže při každé návštěvě nemusí být možné je spatřit.
Na někdejších těžebních plochách se uchytila pionýrská společenstva. Na skalních stěnách roste ohrožený mech prutník zdobný a v malém mokřadu se vyskytují mokřadní pampelišky. Vedle sebe tu tak najdete rozpálený kámen, suché travnaté svahy i vlhčí stanoviště.
V rezervaci žijí také bezobratlí a obojživelníci, například čolek obecný, ropucha obecná a skokan hnědý. Hnízdí zde přibližně šedesát druhů ptáků. Patří k nim datel černý, žluna šedá a skřivan lesní.
Po naučné stezce Zlatý kůň
Částí rezervace vede naučná stezka Zlatý kůň, která navazuje na návštěvu Koněpruských jeskyní. Na okraji území prochází také zelená turistická značka. Výlet lze spojit s prohlídkou jeskyní a zastávkami u naučných panelů; výchozím místem může být parkoviště u jeskyní.
V rezervaci je třeba držet se značení a respektovat chráněná stanoviště. Pro lezení v severních stěnách lomu platí zvláštní pravidla a využívat lze pouze vyhrazené úseky.