U kostela Povýšení svatého Kříže v Konárovicích najdete areál, který kdysi sloužil jako sídlo i hospodářské centrum panství. Zámek se nachází v jihovýchodní části obce na návrší nad labskou krajinou, mezi Kolínem a Týncem nad Labem. Jeho dnešní podoba vznikala po staletí a v jejím základu se skrývá starší gotická tvrz.
Od středověkého sídla k zámku
Konárovice se v písemných pramenech připomínají už roku 1352. U poplužního dvora tu tehdy zřejmě stálo rytířské sídlo. Za tradičně uváděný letopočet vzniku tvrze se považuje rok 1419, spojovaný s Vaňkem Sekerkou z Choltic. Jistě doložená je však až v roce 1453; její počátky se řadí do gotického období.
V 16. století tvrz rozšířili Hášové z Újezda a sídlo se postupně proměnilo v centrum panství. Další vývoj přerušila třicetiletá válka. Konárovice byly opakovaně vydrancovány, tvrz i hospodářský dvůr byly zničeny nebo vypáleny a zpustly také pivovar, mlýn a vinice.
Barokní obnova a rokoková úprava
Novou etapu zahájil Adam Schofmann z Hammerlesu, který Konárovice koupil roku 1661. Tvrz nechal přestavět na raně barokní zámek. Ten získal nepravidelný půdorys se čtyřmi křídly kolem uzavřeného nádvoří. Do jeho jihovýchodního nároží se přitom začlenila část starší tvrze. Obnovy se dočkaly i hospodářské budovy a pivovar.
V roce 1772 získala panství v dražbě hraběnka Alžběta Quasco de Claviers, rozená Netolická z Eisenberga. O tři roky později nechala zámek upravit podle návrhu architekta J. J. Wircha. Rokokový vzhled nejvíc ovlivnil východní vstupní křídlo, které zdobí pilastry a římsy. Na jižním křídle se dochovaly sluneční hodiny, jejichž vznik se pravděpodobně datuje do této přestavby.
K památkovému areálu patří také park, ohradní zdi, brány, severní a jižní vrátnice, studna, terasa i schodiště. Zámek tak tvoří součást rozsáhlejšího celku, nikoli pouze samostatnou obytnou budovu.
Panství s vinicemi i morušemi
Konárovické sídlo bylo po dlouhou dobu správním a hospodářským centrem velkostatku. K jeho zázemí patřil pivovar, mlýn a vinice, stejně jako hájenka s bažantnicí a chov hospodářských zvířat. Pěstovaly se tu také moruše a choval bourec morušový. Hedvábnictví zažívalo největší rozmach kolem roku 1820.
Roku 1856 získal statek Jan Nepomuk hrabě Harrach. V roce 1872 panství přešlo na Josefa Götzla, karlínského továrníka a purkmistra. Rodina Götzlů vlastnila zámek až do poválečné konfiskace, uváděné k roku 1946. Z obecních materiálů vyplývá, že v zámku býval čínský salonek a rodinu navštěvoval houslista Jan Kocián, který zde pořádal komorní koncerty.
Zámek při procházce obcí
Areál stojí nedaleko bývalého špitálu a společně s kostelem tvoří součást historického centra Konárovic. Při procházce lze vnímat jeho jednotlivá křídla i prvky někdejšího hospodářského a obytného zázemí. Zámek na adrese Konárovice 1 není památkou s potvrzenými pravidelnými prohlídkami a jeho veřejná přístupnost není spolehlivě doložena.