Na Náměstí Otty z Losu 15 v Komárově najdete v budově pošty muzeum, kde se průmyslové železo představuje v mnoha podobách. Mezi exponáty jsou předměty do domácnosti, litinové šperky, plastiky i funerální umění. Návštěva tak přibližuje nejen práci slévačů, ale také výtvarné ambice zdejších železáren.
Výrobky z někdejší evropské špičky
Komárovské železárny patřily v 19. století k významným slévárenským podnikům v Evropě. Roku 1828 měly čtyři vysoké pece a 22 kujníren. V železárnách a navazujících provozech pracovalo přes tisíc lidí a podnik vynikal technickou úrovní i rozsahem výroby.
Základ muzejní sbírky tvoří také předměty z železárenské vzorkovny založené v roce 1829. Sloužila jako přehled toho, co podnik umí vyrobit, a její odlitky vznikaly přímo z vysoké pece. Některé cenné kusy pocházejí z konce 18. a počátku 19. století. Dnes ukazují, jak pečlivě dokázali řemeslníci zpracovat materiál spojovaný především s průmyslem.
Muzeum založili dobrovolníci 8. dubna 1934, veřejnosti se slavnostně otevřelo o rok později. Jejich záměrem bylo zachránit umělecké odlitky, kterým hrozilo, že zmizí. Po úpravách se expozice znovu otevřela v roce 2008. Zahrnuje předměty, odlitky a slévárenské modely ze sbírek Národního technického muzea; turistický přehled uvádí přibližně 650 položek. Součástí jsou také hornické památky spojené s místní důlní tradicí.
Od kalamáře k litinovému šperku
V komárovském sortimentu měly místo praktické i ozdobné věci. V muzeu jsou k vidění kalamáře, dózy, stojánky, těžítka, svícny a lampy. Doplňují je medaile, reliéfy a busty. Litina tu není jen pevnou surovinou: odlitky dokládají, že se s ní dalo pracovat i v jemných detailech a dekorativních površích.
Neobvyklou kapitolou jsou šperky z litiny. Na jejich návrzích spolupracovaly železárny s pražským klenotníkem Johannem Richterem. Kolekci představovaly na průmyslových výstavách v letech 1828 až 1836. Materiál, který si obvykle spojujeme s těžkými předměty, tak našel uplatnění také jako módní doplněk.
Litina ve veřejném prostoru
Samostatnou část sbírky tvoří funerální litina: kříže, náhrobní desky a tabule. Ukazuje, jak se z odolného materiálu stávalo výtvarné zpracování i prostředek, jímž lidé uchovávali památku na zemřelé. Městys označuje křížovou cestu v muzeu a v kostele v Mrtníku za unikátní umělecké dílo.
Výroba komárovských železáren se dostala i mimo obec. Patří k ní například památník bitvy u Přestanova z roku 1836, pražské kandelábry, litinová výzdoba Národního divadla a Národního muzea nebo Hanavský pavilon z roku 1891. Nejde o exponáty, které by byly všechny vystavené v komárovském muzeu, ale o příklady širšího působení zdejšího podniku.
Návštěva muzea
Provoz muzea se řídí sezónním režimem a skupiny se mohou domluvit na prohlídce také mimo běžnou otevírací dobu. Expozici věnovali Národnímu technickému muzeu, které pečuje o exponáty i jejich případné restaurování; provoz zajišťuje obec. Litinové předměty připomínají také další místa v obci, například okolí muzea, náměstí a sokolovny.