Komařický zámek najdete na adrese Komařice 1, přímo uprostřed obce. Na prohlídku interiérů se zatím vydat nelze: areál není veřejnosti běžně přístupný a zámek si prohlédnete především z veřejného prostoru. I zvenčí však upoutá renesančním původem, kamenným vstupním portálem s erby a dochovanými zbytky sgrafit.
Od středověké tvrze k renesančnímu sídlu
Počátky zdejšího panského sídla souvisejí s poplužním dvorem, který později doplnila tvrz. Písemné prameny ji zmiňují už roku 1346 v souvislosti s Benešem z Komařic. Výraznou proměnu přineslo až 16. století, kdy Jiří Kořenský z Terešova s manželkou Kristýnou z Dráchova nechali tvrz přestavět na zámek. Práce probíhaly v letech 1565 a 1566.
Stavebníky dodnes připomíná kamenná deska nad vstupním portálem, na níž jsou jejich erby a letopočet 1566. Původní stavba měla tři patra a její nádvorní stranu lemovaly arkády na toskánských sloupech. K zámeckému areálu patřila také věž, zahrady, park, sýpka a rozsáhlé hospodářské zázemí. Vedle reprezentativního sídla tak zámek fungoval i jako centrum panství.
Požáry a přestavby změnily podobu zámku
Stavbu opakovaně poškodil oheň. Vyhořela v roce 1598 a další ničivý požár následoval roku 1621, kdy do zámku uhodil blesk. Z většiny budovy tehdy zůstalo jen přízemí a několik místností v prvním patře. Místní prameny uvádějí jako možné další požáry také roky 1673, 1709 a 1742. Pozdější stavební úpravy přispěly k tomu, že se původně třípatrový zámek změnil v dnešní dvoupatrovou budovu.
V roce 1623 prodal Ctibor Kořenský mladší zámek i panství vyšebrodskému klášteru. Cisterciáci ho vlastnili déle než tři století. Roku 1653 vznikla v části zazděných arkád kaple svatého Bernarda a severozápadní věž získala novou podobu při přestavbě v roce 1903, kterou inicioval komařický administrátor profesor Otmar Wohl.
Renesanční detaily a dlouhé chátrání
Z původního architektonického řešení se zachoval kamenný portál, části sgrafit, arkády i kované mříže ze 17. století. Odborníci oceňují kamenickou kvalitu stavby a to, že si z velké části uchovala renesanční charakter.
Po roce 1948 zámek sloužil různým účelům: byly v něm dílny, sklady, byty i pohostinství a zázemí zde mělo také zemědělské družstvo. Nevhodné využívání a nedostatečná údržba vedly k postupnému chátrání; později zůstal objekt opuštěný a jeho stav zhoršoval vandalismus. Památkový popis z poloviny roku 2014 upozorňoval na poškozené fasády se sgrafity, vlhkost v přízemí a potíže se střechami. Poškozené byly také krovy, stropy a podlahy. Havarijní stav tehdy měly některé hospodářské objekty, mimo jiné oranžérie, domek zahradníka, stodola a kolna.
Opravy pokračují po etapách
Po roce 1989 se zámek vrátil soukromým majitelům. Nový vlastník podle památkářů zahájil postupnou obnovu v roce 2015. Do roku 2020 se podařilo vyčistit areál, odstranit náletové dřeviny a opravit krov i střechu hlavní budovy. Následovaly opravy oken, části krovu barokní sýpky a provizorní zabezpečení dalších střech.
Dokumentace památkové péče zaznamenává také průzkumy fasád, zajištění zdiva nad průjezdem a další opravy. Web zámku počítá s tím, že by se místo mělo postupně znovu otevřít životu prostřednictvím turismu a kulturních aktivit. Dokončení obnovy ani její současný rozsah však nejsou určeny.
Co si prohlédnout v Komařicích
Při pohledu zvenčí stojí za pozornost hlavní průčelí, erbovní portál, zbytky sgrafit i celkové uspořádání renesančního sídla. Před zámkem se nachází barokní pískovcová socha Panny Marie Immaculaty, pravděpodobně z doby kolem roku 1730. S místem se pojí také pověst o takzvané ušaté paní, která měla být potrestána za to, že odmítla pohostit poddané. Jde o folklorní příběh, nikoli doloženou událost.
Komařický zámek je kulturní památkou chráněnou od 3. května 1958. Výlet do obce lze spojit s návštěvou nedalekého Želna a studánky svaté Barbory.