V Radimi si prohlédnete renesanční zámek, v Kouřimi se seznámíte s podobou tradičního venkovského života a v Kolíně projdete historické centrum i místa spojená s židovskou komunitou a válečnými dějinami. Jednotlivé zastávky nabízejí odlišný pohled na minulost Kolínska.
Radim zachovala podobu renesančního sídla
Zámek v Radimi vznikl přestavbou starší tvrze. Šlechtické sídlo dokončili roku 1610, v době, kdy panství vlastnil Karel Záruba z Hustířan. Patří k výrazným příkladům saské renesance a jeho dnešní podobu výrazně nepřetvořily pozdější stavební slohy.
V interiérech zaujmou malované záklopové stropy z let 1607 až 1610. Prohlídková trasa vede také černou a bílou kuchyní, šatlavou, zbrojnicí, kanceláří panského hejtmana nebo ložnicí princezen. Renesanční mobiliář je převážně západoevropského původu a ne všechno vybavení pochází přímo ze zámku. Atmosféru tak vytváří souhra dochované architektury a současného uspořádání interiérů.
O obnovu zámku pečuje majitel Bohuslav Opatrný spolu s rodinou, přáteli a dobrovolníky. V areálu se konají koncerty, výstavy, svatby i tematické programy. Pro děti jsou připravené dětské nebo kostýmované prohlídky a v sezoně bývá otevřena zámecká kavárna. Návštěvní režim se mění podle období.
V Kouřimi ožívá každodennost české vesnice
Muzeum lidových staveb v Kouřimi spravuje Regionální muzeum v Kolíně. Jeho areál tvoří přenesené a rekonstruované stavby z různých částí Čech. Vedle lidové architektury přibližují také bydlení, hospodaření a běžný život na venkově.
Domy doplňují interiéry, hospodářské zázemí a předměty každodenní potřeby. Program Český rok na vsi pak během sezony představuje lidové obyčeje, řemesla, zemědělské práce i sváteční tradice. Při národopisných pořadech lze sledovat ukázky tradičních činností a řemesel; mezi zajímavé akce patří například dožínkové slavnosti.
Skanzen prochází modernizací. Nová vstupní budova, dokončená v prosinci 2025, má návštěvníkům nabídnout turnikety, samoobslužný kiosek a gastroprovoz. Fungování jednotlivých služeb se v průběhu roku může měnit. Při prohlídce je třeba počítat s pobytem venku a chůzí mezi objekty.
Kolínské centrum, Bartolomějské návrší i židovské památky
Kolínské historické centrum nejlépe poznáte pěšky. Začít lze u Veigertovského domu a pokračovat přes Karlovo náměstí. Cestou se střídají historické městské domy, výhledy k Labi, kolínský zámek a zbytky opevnění.
Dominantou města je Bartolomějské návrší. Vedle chrámu svatého Bartoloměje tu stojí gotická zvonice a barokní kostnice; součástí areálu jsou také stará farní škola a části městských hradeb. Parkány a zahrady dodávají místu klidnější ráz. Otevírací režim jednotlivých objektů se odvíjí od sezony, bohoslužeb a kulturních akcí.
Kolínskou minulost připomíná také židovské dědictví. V centru se zachovala část někdejšího ghetta a synagoga, ve městě jsou starý i nový židovský hřbitov. Jejich příběh doplňuje obraz dějin, v němž mají své místo vedle křesťanských památek a městského opevnění také zdejší komunity.
Práchovna a bojiště z roku 1757
Na zálabské straně Kolína stojí pozdně gotická věž Práchovna, vysoká přibližně osmnáct metrů. Původně sloužila jako předsunuté stanoviště městského opevnění, později střežila přístup k mostu přes Labe. Po roce 1757 v ní byl sklad střelného prachu, odtud pochází její jméno. Po rekonstrukci je věž vyhlídkou; nahoru se jde po schodech a vstup je v současnosti možný pouze bezhotovostně.
Od Kolína lze pokračovat do krajiny, kde se 18. června 1757 odehrála bitva během sedmileté války. Rakouské vojsko pod velením maršála Leopolda Dauna v ní porazilo pruskou armádu krále Fridricha II. Bojiště zasahuje území několika obcí. Jeho nejvýraznější památkou je monument u Křečhoře, stojící přímo v krajině někdejšího střetu; od roku 1958 je nemovitou kulturní památkou.